Marxismus-leninismus

Technology

12 hours ago

Author

Marxismus-leninismus je politická a sociální ideologie, která kombinuje myšlenky Karla Marxe a Vladimira Lenina. Tato ideologie vznikla v Sovětském svazu po bolševické revoluci v roce 1917 a stala se oficiální ideologií sovětského státu. Marxismus-leninismus spojuje marxistickou teorii třídního boje a svržení kapitalistického systému s leninskou strategií a taktikou revoluce. Centrálním prvkem této ideologie je diktatura proletariátu, ve které je proletariát ve vedení státu a státní moc slouží k prosazení zájmů pracujících tříd. Marxismus-leninismus věří v nevyhnutelnost a nevyhnutelnost revoluce za účelem vybudování socialistické společnosti a nakonec i komunistické společnosti. V tomto smyslu je marxismus-leninismus přesvědčen, že kapitalistický systém je neméně než vykořisťování a že je nutné jej překonat. Marxismus-leninismus měl velký vliv na početné komunistické a levicové strany po celém světě. Mnoho zemí, zejména východní blok, vedlo socialistické revoluce a formovaly mezinárodní politiku na základě marxismu-leninismu. Ovšem s rozpadem Sovětského svazu a pádem komunismu východoevropských států upadl marxismus-leninismus do značného úpadku. Dnes je marxismus-leninismus stále kontroverzní téma a je často předmětem kritiky. Zastánci této ideologie tvrdí, že je to jediný skutečný způsob dosažení sociální spravedlnosti a rovnosti. Kritici naopak tvrdí, že marxismus-leninismus vede ke krutým a režimním režimům, které porušují lidská práva a brání individuální svobodě.

Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií. Podle svých proponentů vychází z teorií marxismu a leninismu.

Podstata učení

Cílem marxismu-leninismu (původně marxismu-leninismu-stalinismu) je transformace kapitalistického systému na systém socialistický řízený komunistickou stranou (akademiky též často nazývaný komunistickým státem) skrze diktaturu proletariátu. Toho by bylo dosaženo revolucí vedenou stranou předvoje, která by byla hierarchicky organizovaná a rozhodnutí by v ní byla činěna formou demokratického centralismu. +more Stát by centrálně řídil ekonomiku a výrobní prostředky, propagoval kolektivizaci, potlačoval politický disent a vyšlapával cestu pro hypotetickou komunistickou společnost, která by byla beztřídní a bezstátní. Marxisté-leninisté většinou podporují internacionalismus a staví se do opozice vůči kapitalismu, fašismu, imperialismu a liberální demokracii.

Hlavním rozdílem oproti obecnému marxismu je, že diktatura proletariátu, která je podle marxistického učení nezbytným nástrojem v revolučním období boje o moc během přechodu z kapitalismu na komunismus, je v marxismu-leninismu omezena na diktaturu revoluční strany, která ovládá všechny aspekty společnosti, od politiky a ekonomiky až po soukromý život jejích členů.

Zda Stalinova praxe následovala autentické principy marxismu a leninismu, je předmětem debat mezi historiky a politology. Obecně se marxismu-leninismu dostává kritiky zprava i zleva. +more Zejména jeho praxe v rukou Stalina, Mao Ce-tunga a Pol Pota bývá mnohými dalšími socialisty (jako anarchisty, demokratickými socialisty, trockisty a libertariánskými marxisty) kritizována za své autoritářství a totalitarismus, masové represe a potlačování politického disentu, náboženské perzekuce, etnické čistky, nucenou kolektivizaci a pracovní tábory. Antiautoritářská, demokratická levice toto vnímá jakožto projev státního kapitalismu.

Oficiální státní ideologie

Marxismus-leninismus byla oficiální státní a stranickou ideologií Sovětského svazu a dalších vládnoucích stran ve Východním bloku, stejně tak jako Komunistické internacionály po její stalinizaci. Po Stalinově smrti prošel marxismus-leninismus řadou revizí, ze kterých se rozvinuly nové adaptace tohoto směru. +more Marxismus-leninismus tvořil neodmyslitelnou součást vysokoškolského studia komunistického Československa v letech 1950-1989. Zkoušky z marxismu-leninismu museli povinně zvládnout všichni.