Medresa
Author
Albert FloresHodina v medrese v Bosně a Hercegovině v roce 1906 Medresa je islámská náboženská škola vyššího typu, nejčastěji založená při mešitě. Školou nižšího typu je potom maktab (mekteb, مكتب). Historická budova medresy Suleymanyye v Sýrii
Charakter medresy
Medresy se nacházejí hlavně v zemích, kde je rozšířen islám. Největší vliv mají ve východní části islámského světa, tedy v Íránu, Pákistánu a Afghánistánu, rozšířené jsou ale i v Saúdské Arábii, Indii, Filipínách, Singapuru a dříve i na území Albánie či Bosny a Hercegoviny (dnes je jich šest). +more Zatímco v prvních uvedených zemích, kde má islám velký vliv, je fungování medres samozřejmé jako víceméně běžné vzdělání, v oblastech rozvinutého světa, kde je islám dominantně zastoupen, hrají víceméně význam církevních škol.
Regionální vznik, vývoj a odlišnosti
Školy jsou organizované islámskými obcemi, většinou tam, kde není dostatečně zajištěno vzdělání státem. Studium ženám není umožněno na všech medresách; a tam, kde tomu tak je, mají oddělené třídy.
Celá řada současných islámských zemí převzala systém vzdělání nikoliv ze západních křesťanských států, ale z Osmanské říše. Medresy existovaly již za dob Seldžuckých Turků; během Osmanské nadvlády nad východním Středomořím a blízkým východem byly zřizovány masivně zhruba přelomu od +more_století'>15. a 16. století. , tedy za vlády sultána Mehmeda II. Osmané převzali předchozí školy a zdokonalovali je, např. tím, že je rozdělili podle různých stupňů. Tyto medresy nefinancoval přímo stát, ale systém tzv. nadací, známých jako vakf. Nadace nesloužily pouze k financování škol, ale také i nemocnic, mešit a dalších staveb pro veřejné účely.
Medresy vznikaly většinou při mešitách; na nově dobytých osmanských územích byl vždy nejprve zřízen muslimský svatostánek a potom až škola.
V medresách se kromě náboženské věrouky, která hrála hlavní roli, vyučovalo také právo, literatura a další znalosti, které se považovaly v dobách středověké Osmanské říše považovány za významné. Na vyšší úrovni se pak studenti věnovali např. +more i medicíně, astronomii, matematice, fyzice, nebo logice a při školách tak vznikaly i nemocnice, knihovny a další pracovny. Ve větších osmanských městech (zhruba v dnešní Anatolii, hlavně pak na pobřeží) byly budovány rozsáhlé komplexy. Školy musely fungovat zcela v souladu s právem šaría. Vzdělání bylo většinou pětileté; studenti byli označování jako fakihové.
V čele osmanských medres stál jako nejvyšší představitel tzv. muderis ( mudarris), který požíval vysoké vážnosti a jednalo se vždy o velmi vzdělanou osobnost. +more Jeho pomocníkem pak byl muid (suplent), který vykonával přesně tu práci, kterou mu muderis zadal. Muderisové byli zprvu jmenováni do čela medres na neomezenou dobu, později (od přelomu 16. -17. století) se však již jejich období časově omezovala, neboť množství škol rostlo, stejně jako počet vzdělaných lidí. Mezi jednotlivými kandidáty se vybíralo tak, že museli skládat zkoušky.
Muderisové z významných škol v centru říše získávali kromě toho také i mnohé funkce a účastnili se různých slavností. Někteří z nich se dokonce dostali i k řízení jednotlivých vakufů. +more V okrajových oblastech působili často muderisové z významných a rozvinutích měst centra říše.
Kritika
Medresy byly s nástupem moderního sekularizovaného vzdělání likvidovány jako symbol zastaralého režimu s nevzdělaným obyvatelstvem. Například v Jugoslávii byly odstraněny po druhé světové válce v souvislosti s nástupem komunistického režimu, podobně byly likvidovány i ve střední Asii, která byla toho času součástí Sovětského svazu. +more Ostatní země potom začaly kopírovat západní model školství, což znamenalo omezení či snížení vlivu medres.
Po teroristických útocích v roce 2001 a vyhlášení války proti terorismu prezidentem USA Georgem Bushem začaly být medresy, hlavně ty pákistánské, médii často považovány za centra radikálního islámu, ze kterých se rekrutují teroristé. +more Fakticky bylo již prokázáno spojení mezi některými medrasami a teroristickými organizacemi, a proto jsou v Pákistánu přísně kontrolovány.