Mendelevium
Author
Albert FloresMendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.
Fyzikálně-chemické vlastnosti
Mendelevium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti.
Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md+3 a sloučeniny Md+2 jsou málo stálé.
Historie
+moreИ. _Менделеева. jpg|náhled|vlevo|150px'>Dmitrij Ivanovič Mendělejev Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci cyklotronu bombardováním jader einsteinia 253Es částicemi alfa. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso jako vedoucí výzkumného týmu a dále Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin, kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva.
: p=253|b=99|a=rEs + p=4|b=2He → p=256|b=101Md + p=1|b=0n
Je známo celkem sedmnáct izotopů mendelevia, z nichž je nejstabilnější (z těch, u nichž je poločas přeměny znám) jsou 258Md s poločasem přeměny 51,5 dne, 260Md s poločasem 31,8 dne a 257Md s poločasem 5,52 hodin. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu kratší než 100 minut.
Odkazy
Reference
Literatura
N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Chemické prvky Kategorie:Aktinoidy Kategorie:Kovy Kategorie:Transurany