Mexická vlajka

Technology

12 hours ago

Author

Zlevadoprava Mexická vlajka Poměr stran: 4:7 Zadní (rubová) strana vlajky Rubová strana mexické vlajky Vlajka Mexika je zeleno-bílo-červená trikolóra se svislými pruhy. List vlajky má poměr 4:7. Uprostřed bílého pruhu je státní znak naposledy změněný roku 1968.

Znak je tvořen hnědým orlem stojícím na zeleném nopálovém kaktusu, vyrůstajícím ze světle hnědé skály v modrých jezerních vodách. Orel zobrazený z profilu a v bojovém postavení hledí heraldicky doprava. +more V zobáku a pravém pařátu drží zeleného hada. Pod znakem jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané zeleno-bílo-červenou stužkou v národních barvách. Na rubové straně vlajky je znak převrácen tak, aby orlí hlava směřovala také k žerdi.

Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle které měli (na příkaz boha slunce Huitzilopochtla) postavit svůj domov na ostrově u jezera, kde uvidí tuto scénu: v těchto místech u jezera Texcoco byl roku 1325 založený Tenochtitlán, dnešní hlavní město Mexiko.

Zelená barva vlajky představuje nezávislost, bílá čistotu náboženství, červená nezávislost a jednotu spojení španělské, indiánské i míšenecké krve.

Soubor:Mexico flag construction sheet.svg|Rozměry mexické vlajky Soubor:Mexican Presidential Standard.svg|Vlajka mexického prezidenta Poměr stran: 4:7

Soubor:Presidential standard of Mexico for use in Sea.svg|Vlajka mexického prezidenta na moři Poměr stran: 4:7

Soubor:Naval Jack of Mexico.svg|Mexická lodní vlajka (Naval Jack) Poměr stran: 1:1

Soubor:Flag of Mexico with Golden and Silver Arms. svg|+moresvg|23px'>Užití vlajky 23px 23px Alternativní varianta a De facto verze mexické vlajky se zlatým a stříbrným znakem Poměr stran: 4:7.

Soubor:Mexican_States_Standard. svg|+moresvg|23px'>Užití vlajky 23px 23px Alternativní varianta a De facto verze mexické vlajky se zlatým znakem Poměr stran: 4:7.

+more images (3)

Historie

Území dnešního Mexika bylo v předkolumbovské éře obýváno mnoha indiánskými kulturami a existovaly zde vyspělé říše. Byly to kromě jiného Zapotékové, Toltékové, Mayové (Mayská civilizace) nebo Aztékové. +more Přibližně v roce 1325 založili Aztékové na území dnešního hlavního města Ciudad de México své hlavní město Tenochtitlán. Roku 1428 vznikla po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco konfederace tří městských států: Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu a Aztécká říše se stala dominantní silou Střední Ameriky. Roku 1517 přišli na toto území Španělé a pod vedením Hernána Cortése toto impérium v letech 1519-1521 zcela vyvrátili. V roce 1535 na dobytém území vyhlásili Místokrálovství Nové Španělsko, které v průběhu 16. -17. století rozšířili na celé Mexiko a přilehlé oblasti. Prvními státními (z dnešního pohledu) vlajkami byly na území dnešního Mexika od roku 1785 vlajky Španělské.

Ve druhé polovině 18. století vzrůstalo v zemi hnutí za nezávislost. +more 16. září 1810 vyzval Miguel Hidalgo y Costilla, farář z Atotonilco El Grande, k povstání proti španělské nadvládě. Protože neměl jiný, použil prapor určený k procesí s motivem Panny Marie Guadalupské. Povstalci pod tímto praporem bojovali asi do března 1811, kdy byl Hidalgo zajat a později popraven.

6. listopadu 1813 přijal národní kongres Deklaraci o suverenitě a nezávislosti a +more_červenec'>3. července 1815 byla přijata vlajka Mexické Ameriky, tvořená modro-bílou šachovnicí s červeným lemem o poměru 1:2. V bílém obdélníku uprostřed vlajky byl umístěn nový státní znak. Zobrazená vlajka postrádá oproti zdroji bílý obdélník a znak je v bílém kruhu, poměr stran není 1:2 ale 3:5. Vlajka byla užívána některými vzbouřenci, je proto nazývána Bandera de los Insurgentes .

Po jednání španělského generála Agustína de Iturbide s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. +more února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA. Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun.

Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|23px Španělská vlajka Mexika (1785-1821) Poměr stran: 2:3

Soubor:Estandarte 1 de Miguel Hidalgo MNH.jpg|23px Prapor Miguela Hidalgo y Costilla (1810-1811)

Soubor:Bandera del Supremo Gobierno Mexicano.svg|23px Vlajka Mexické Ameriky (po roce 1815), (rozdílná oproti zdroji) Poměr stran: 3:5

Soubor:Estandarte de las Tres Garantías.png|23px Prapor generála Agustína de Iturbide (1921) Poměr stran: 1:1

28. +more září 1821 byla vyhlášena nezávislost Místokrálovství Nové Španělsko pod názvem Mexické císařství. 2. listopadu přijala provizorní Nejvyšší junta dekret s popisem první statní vlajky o poměru přibližně 4:7. Tu tvořila trikolóra s třemi svislými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Uprostřed vlajky byl v bílém pruhu hnědý, korunovaný orel. 7. ledna 1822 byla tato vlajka potvrzena dalším dekretem. Podle jiných zdrojů seděl orel na nopálovém kaktusu, vyrůstajícím ze skály v jezeře (tedy s celým štítem ze státního znaku). 18. května 1822 se Iturbide prohlásil prvním mexickým císařem (pod jménem Augustín I. ) a k zemi připojil celou Střední Ameriku. Vlajka i poté zůstala nezměněna.

29. března 1823 byl císař svržen a po krátké emigraci v Evropě v roce 1824 popraven. +more 14. dubna 1823 byl název státu změněn na Mexiko a mexická vlajka byla mírně upravena (stále však s poměrem přibližně 4:7): z orlí hlavy byla odstraněna koruna, orel držel v zobáku hada, v dolní části emblému byly nově zkřížené ratolesti dubu a vavřínu převázané červenou stuhou. 4. října 1824 se z Mexika stala federativní republika, ale vlajka zůstala zachována i po několika změnách názvu státu:.

* Spojené státy mexické (4. 10. +more1824 - 1. 1. 1837) * Mexická republika (1. 1. 1837 - 22. 8. 1846) * Spojené státy mexické (22. 8. 1846 - 20. 4. 1853) * Mexická republika (20. 4. 1853 - 16. 9. 1857) * Spojené státy mexické (16. 9. 1857 - 21. 4. 1862) * Mexiko (21. 4. 1862 - 10. 4. 1864).

Po občanské válce bylo obnoveno tzv. Druhé Mexické císařství s císařem +more_Mexický'>Maxmiliánem Habsburským. 18. června 1864 byla zavedena nová vlajka o poměru 1:2. Tu tvořila znovu trikolóra s třemi svislými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Uprostřed, v bílém pruhu, byl nový státní znak. Vlajka byla oficiálně potvrzena dekretem ze dne 1. listopadu 1865. V rozích listu se nacházeli malí, korunovaní orli s hadem v zobáku, sedící na kaktusu (vše ze státního znaku a ve žluté barvě). Orli leželi na pomyslných úhlopříčkách s korunovanou hlavou směrem ke znaku (orli v dolní části vlajky) a od znaku (orli v horní části).

15. +more května 1867 byl císař Maxmilián svržen a 19. června popraven. Republika se vrátila k názvu Spojené státy mexické a zároveň došlo k obnovení symbolů z let 1823-1864.

30. +more prosince 1880 byly mexické státní symboly nahrazeny novými, jejichž autorem byl z pověření prezidenta Porfiria Díaze malíř Tomás de la Peña. Vlajka o poměru 2:3, se stejnou trikolórou jako na předchozí vlajce, měla uprostřed nový, upravený státní znak. Orel měl méně roztažená křídla, ratolesti dubu a vavřínu si vyměnily pozice a převázány byly bílou stuhou.

1. +more ledna 1899 došlo k další drobné úpravě znaku a tím i vlajky. Znak vytvořil sochař Juan de Dios Fernández, vlajka měla poměr stran 2:3. Orel měl plnější tvary, měl světlejší (hnědou) barvu, ratolesti byly zmenšeny a ohraničovaly modré vody jezera.

Soubor:Flag of Mexico (1821-1823).svg|23px Vlajka Prvního Mexického císařství (1821-1823) Poměr stran: ~4:7

Soubor:Flag of Mexico (1823-1864, 1867-1893).svg|23px Mexická vlajka (1823-1864, 1867-1880) Poměr stran: ~4:7

Soubor:Flag of Mexico (1864-1867).svg|23px Vlajka Druhého Mexického císařství (1864-1867) Poměr stran: 1:2

Soubor:Flag of Mexico 1881-1899.png|23px Mexická vlajka (1880-1899) Poměr stran: 2:3 (zobrazen 4:7)

Soubor:Flag of Mexico 1899-1917.png|23px Mexická vlajka (1899-1917) Poměr stran: 2:3 (zobrazen 4:7)

1. +more října 1916 byl opět změněn státní znak a tím i vlajka. Autorem výtvarné stylizace znaku byl malíř mexického Národního muzea pro archeologii, historii a etnografii Antonio Goméz R. Orel na znaku, a tím i na vlajce byl zobrazen z profilu, se skloněnou hlavou a heraldicky hledící doprava. Pod orlem jsou umístěny do půlkruhu prohnuté dubové a vavřínové ratolesti svázané na vlajce bílou stuhou. Nopálový kaktus měl osm výhonků s červenými květy. Poprvé byla vlajka vyvěšena až 15. září 1917.

5. +more února 1934 byly (opět) změněny státní znak a vlajka. Výtvarný návrh navrhl Jorge Enciso. Ratolesti (dubové a vavřínové) byly uzavřeny do kruhu a svázány byly zeleno-bílo-červenou stuhou. Výhonky kaktusu jsou zredukovány na počet rovný pěti. Poměr stran byl 2:3, 1. listopadu 1965 byl oficiálně stanoven na 1:2.

Zobrazené vlajky z commons se podstatně liší od vlajek z uvedeného zdroje.

Soubor:Flag of Mexico (1916-1934).svg|23px Mexická vlajka (1917-1934) Poměr stran: 4:7 (ve zdroji uveden 2:3)

Soubor:Flag of Mexico (1934-1968).svg|23px Mexická vlajka (1934-1968) Poměr stran: 4:7 (ve zdroji uveden 2:3 a 1:2)

17. +more srpna 1968 byly naposledy změněny státní symboly, nabyl účinnosti nový zákon, který stanovil poměr stran vlakového listu na 4:7. Zákon byl doplněn dalšími zákony (8. února 1984, 9. května 1995 a 7. prosince 2005).