Mikrosporidie
Author
Albert FloresMikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je skupina jaderných organismů, aktuálně považovaná za součást kladu Opisthosporidia sesterského k houbám (Fungi). Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.
Fylogenetické zařazení
Dříve byly hmyzomorky považovány za součást říše prvoci (například ve skupinách Myxosporidia, Actinomyxidia, Haplosporidia, Sporozoa), posléze byly řazeny do hypotetické skupiny Archezoa (dnes se neužívá), ale na základě porovnávání určitých molekulárních znaků se postupně dospělo k názoru, že jsou mikrosporidie řazeny mezi houby. Molekulární analýzy zpočátku ukazovaly na umístění do oddělení spájivé houby (Zygomycota), dnes však dokládají příbuznost mikrosporidií s taxony Afelida a Rozellida/Cryptomycota, se kterými pravděpodobně tvoří přirozený „klad ARM“ (též zvaný Opisthosporidia) na bázi fylogenetického stromu hub (nebo jako jejich sesterskou skupinu v rámci nadřazených Holomycota).
Popis
Mikrosporidie se vyznačují řadou znaků, které považujeme za primitivní a dříve byly proto řazení mezi tzv. prvoky. +more Mají totiž 70S ribozomy (podjednotky rRNA mají 16S a 23S). Chybí jim centrioly i jakékoliv respirační organely (hydrogenozomy, mitochondrie).
Spory mají v klidové fázi jedno nebo několik jader, hrubé endoplazmatické retikulum, ribozomy, vakuolu a drobné váčky.
Patogeneze
Mnohé mikrosporidie hrají roli při vzniku onemocnění a mnohdy je dokonce vyvolávají, zejména u hmyzu. Jsou původci pébriny bource morušového, nosemózy včel, porcelánové nemoci raků, rybích infekcí, ale i člověka mohou napadnout, pokud má oslabený imunitní systém (např. +more u pacientů s onemocněním AIDS).