Modrá knížka

státním znakem Československé socialistické republiky

Modrá knížka byl v Československu a později České republice i ve Slovenské republice průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, dříve průkaz o osvobození od vojenské povinnosti. Jinak řečeno, držitel modré knížky byl zbaven branné povinnosti, tedy nebyl odveden k povinnému vojenskému výcviku a základní vojenské službě ani zařazen do zálohy. +more Potvrzení vydávala odvodová komise vojenské správy, zpravidla na základě posudků od odborných lékařů. Obvyklý postup byl, že branec vyplnil podrobný dotazník o svém zdravotním stavu a nechal si jej potvrdit u svého dorostového lékaře, který jej podle obsahu dotazníku a anamnézy brance poslal na odpovídající odborná vyšetření. S těmito posudky se pak branec dostavil v určený termín k odvodní komisi.

Právní úprava

§ 3 vládního nařízení 21/1958 Sb. , jímž se provádí branný zákon: :(1) Zápis k pravidelnému odvodu provádí zpravidla podle místa trvalého pobytu občana, náčelník okresní vojenské správy a lékař státní zdravotní správy, kterého určí na žádost náčelníka okresní vojenské správy výkonný orgán okresního národního výboru. +more Zápisu jsou přítomni zástupci příslušných místních národních výborů.

:(2) Výkonné orgány okresního národního výboru dodají na žádost náčelníka okresní vojenské správy prostředky potřebné k provádění lékařských prohlídek a na výpomoc lékaři vyšlou zkušenou sestru, laboranta nebo jinou vhodnou osobu a k provádění administrativních prací spojených se zápisem potřebný počet administrativních sil.

:(3) Občané povinní zápisem podrobí se u zápisu lékařskému vyšetření. Na návrh lékaře stanoví náčelník okresní vojenské správy schopnost občana k vojenské činné službě.

:(4) U občanů naprosto neschopných k vojenské činné službě rozhodne náčelník okresní vojenské správy s konečnou platností o neschopnosti k vojenské činné službě a o vymazání z vojenské evidence. Za naprosto neschopné vojenské činné služby se považují osoby : a) bez ruky nebo bez nohy, : b) slepé na obě oči, : c) hluchoněmé, : d) soudem pro duševní poruchu zcela zbavené svéprávnosti, : e) stižené vadou, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat. +more : Lze-li u těchto občanů učinit rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě na podkladě předložených dokladů, nepředvolávají se k zápisu. : (5) Nemůže-li lékař zjistit přesně zdravotní stav brance, odešle ho k doplňujícímu lékařskému vyšetření do nejbližšího ústavu národního zdraví. : (6) Brance, u kterých lékař zjistí dočasnou neschopnost k vojenské činné službě pro chorobou (vadu), určuje náčelník okresní vojenské správy k léčebné péči. Těmto brancům poskytuje se bezplatná léčebná péče v rozsahu a způsobem, které stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem národní obrany. : (7) brancům zapsaným k pravidelnému odvodu se vydá průkaz brance. Občané naprosto neschopní k vojenské činné službě podle odstavce 4 osvobozují se od povinnosti dostavit se k odvodu a vydá se jim průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě.

§ 62 Vojenské průkazy, odst. 2: „Brancům zapsaným k pravidelnému odvodu vydává se průkaz brance. +more Vojákům, kteří se překládají do zálohy, vydává se jako doklad o jejich vojenském poměru vojenská knížka. Osobám trvale neschopným k vojenské činné službě vydává se průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě. “.

Praxe

V praxi byly kolem roku 2000 nejčastějšími důvody, kvůli kterým čeští branci dostávali modré knížky, již několik let alergie a astma, onemocnění páteře, oční vady nebo vyšší krevní tlak. V jednotlivých okresech či obdobích se podíl branců, kteří dostávali modré knížky, značně lišil, v letech 2000 a 2001 byl podíl branců uznaných neschopných vojenské činné služby v jednotlivých okresech od 11 % (okres Kroměříž) až po 31 % (okres Prostějov i Brno), a zatímco Pardubicko patřilo v odvodech několik let mezi nejúspěšnějí okresy, sousední Královéhradecko naopak patřilo mezi okresy s nejmenším podílem odvedených. +more Vedení brněnské vojenské správy si rozdíl vysvětlovalo také horším zdravotním stavem lidí, kteří žijí ve velkých městech, což však zkušenosti z jiných měst a lékařské statistiky nepotvrzovaly. Zástupce předsedy přezkumové komise Ústřední vojenské nemocnice Vladimír Koreň uvedl, že většinou šlo o hraniční případy zdravotních potíží, tedy o to, zda jsou potíže už tak velké, že je to na modrou knížku, a konečné posouzení je vždy na konkrétním lékaři. V Brně v roce 2001 počet vydaných modrých knížek snížili oproti předchozímu roku zhruba na polovinu, což náčelník vojenské správy přičítal změně v posuzování lékařů.

Získat modrou knížku se snažili krom prokazatelně nemocných mladých mužů i zdraví, kteří měli například odpor k armádě, chtěli povinnost bojkotovat, chtěli se vyhnout potenciální či pravděpodobné šikaně, měli z výcviku obavu, atd.

Ohlasy v kultuře

V mnohých dílech filmu a literatury nalezneme na Modrou knížku odkazy. Karel Plíhal měl ve svém repertoáru písničku Modrá knížka, která ironicky pojednává o zoufalství mladého muže, který dostal modrou knížku: „Celej svět je náhle beznadějně šedý, bloudím ulicemi zoufalý a bledý, všude vidím mládež odvedenou, veselou a bodrou a jenom mně dali knížku modrou. +more“ Text k písničce napsal pro svoji hudební skupinu Plíharmonyje, se kterou působil po svém návratu ze základní vojenské služby (1980). Písnička byla obsažena již na nikdy nevydaném albu Plíharmonyje z roku 1982, v roce 1992 vyšla na Plíhalově albu Takhle nějak to bylo. .

Vnitřní dvojstrana československé modré knížky

Reference

Literatura

Filip Pospíšil: Modrá knížka neboli průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, In: ed. Petr Blažek: A nepozdvihne meč : odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989, Praha : Academia, 2007, sborník příspěvků ze semináře pořádaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR

Související články

Všeobecná branná povinnost * Zeměbrana * Domobrana * Základní vojenská služba

Externí odkazy

Kategorie:Ozbrojené síly Kategorie:Osobní doklady Kategorie:Zdraví