Mozeček

Anatomie

Anatomie přední plochy mozečku. +moreAnatomie zadní plochy mozečku. Mozeček tvoří střední nepárová červovitá část (vermis) a dvě hemisféry.

Podle původu se mozeček člení na tři oddíly: # Archicerebellum (vestibulární mozeček) - fylogeneticky nejstarší oddíl, k němuž patří lobulus floculonodularis a lingula, výlučně s vestibulární aferentací (dostředivými vlákny). # Paleocerebellum (spinální mozeček) - vpředu je tvořen lobulus centralis a jeho křídly, culmen a lobulus quadrangularis (pars anterior) a vzadu pyramis, lobulus biventer, uvula a tonsila. +more Vlákna sem přicházejí z míchy. # Neocerebellum (korový mozeček) - vývojově nejmladší část je tvořena oddíly: declive a lobulus quadrangularis (pars posterior), folium a lobulus semilunaris superior, tuber a lobulus semilunaris inferior. Ve fylogenezi se vyvíjí souběžně s mozkovou kůrou, z níž k němu přichází většina dostředivých vláken.

Mozečková jádra (nuclei cerebelli)

jsou lokalizována v hloubce, tvoří čtyři skupiny a vznikají ze společného základu nucleus cerebelli.

Rozlišujeme: # Nucleus fastigii - fylogeneticky nejstarší, přijímá vlákna z Purkyňových buněk spinálního mozečku a promítá se (své odstředivá vlákna směřuje) do retikulární formace prodloužené míchy - ovlivňuje posturální reflexy. # Nucleus dentatus - vlákna přijímá z Purkyňových buněk korového mozečku, axony vysílá do ventrolaterálního jádra thalamu, odkud pokračují do 4. +more a 6. oblasti (Brodmannova area 4 a 6) frontální motorické kůry. Tato jádra jsou přítomná i u nejnižších savců. # Nucleus emboliformis - aferentní axony přicházejí z Purkyňových buněk spinálního i korového mozečku, eferentní vlákna se promítají do retikulární formace středního mozku a do nucleus ruber. # Nucleus globosus - aferentace přichází z Purkyňových buněk spinálního mozečku a eferentace se projikuje do stejných oblastí jako u nc. emboliformis.

Kůra mozečku (cortex cerebelli)

Velké Purkyňovy buňky (zeleně) u myši. +moreHistologie kůry mozečku (barvení hematoxylin-eozín). je na rozdíl od mozkové kůry histologicky homogenní. Je členěna do tří vrstev:.

I. Stratum moleculare zevní vrstva, obsahuje košíčkové buňky, jejichž axony propojují několik dalších Purkyňových buněk.

II. Stratum gangliosum (vrstva Purkyňových buněk) - obsahuje velké buňky lahvovitého tvaru s axony, které jsou jedinými eferentními vlákny mozečkové kůry a vedou k mozečkovým jádrům. +more Dendrity těchto buněk se mohutně větví v molekulární vrstvě.

III. Stratum granulosum - je tvořeno zrnitými buňkami, jejichž axony míří do molekulární vrstvy, kde se větví.

Mozečková kůra je spojena s aferentními vlákny přicházejícími z bílé hmoty a projektuje se do kmene, thalamu a mozkové kůry. Neurotransmitery jsou u šplhavých vláken excitační kyseliny - glutamová a aspargová. +more Inervace z locus coeruleus je noradrenergní, z nc. ruber serotonergní. Vlastní buňky mozečkové kůry používají pro přenos vzruchu hlavně GABA (γ-aminomáselná kyselina).

Spoje mozečku

A. Dostředivé (aferentní) spoje:

a) Dráhy spinálního původu - tractus spinocerebellaris dorsalis a tractus spinocerebellaris ventralis vedou vzruchy z proprioreceptorů a exteroreceptorů.

b) Dráhy bulbopontomezencefalického původu: * z nc. cuneiformis * z jader nervus trigemini (V. +more hlavového nervu) * z vestibulárních jader * z retikulárních jader * z olivárních jader (promítají se na protilehlou mozečkovou kůru) * z tekta (vedou zrakovou a sluchovou aferentaci cestou colliculus superior et inferior) * spoje rubroceleberální.

c) Dráhy kortikopontocerebelární - propojují mozkovou kůru s postranními neocerebelárními oddílymozečku. Většina eferentních spojů se přepojuje v mozečkových jádrech.

d) Krátké kortikofugální dráhy - nc. fastigii přijímá spoje od střední části vermis, nc. emboliformis a globosus z oblasti paravermis, nc. dentatus je zásoben z laterálních oblastí.

e) Dlouhé kortikofugální dráhy - směřují k vestibulárním jádrům a k retikulární formaci prodloužené míchy, a to bez přerušení. Tvoří v porovnání s ostatními drahami menšinu.

f) Dráhy z cerebelárních jader: * z nc. fastigii jdou dvě skupiny fastigiobulbárních vláken k vestibulárním jádrům (jedna přímo, druhá zkříženě), k retikulární formaci prodloužené míchy a mostu a k jádrům V. +more, VI. , VII. , X. , a XII. hlavového nervu. * z jader ncc. emoliformis, globosus a dentatus vedou spoje do oblasti nc. ruber a odtud pak k nc. ventrolateralis thalami a dále až do mozkové kůry.

Mozečkové projekce

Mozečková kůra má dva systémy somatických projekcí s obrácenou somatotopií. První je ipsilaterální (tj. +more na stejné straně), umístěná na lobulus quadrangularis (pars anterior a zčásti i na p. posterior). Druhá projekce je bilaterální (na obou stranách), umístěná v lobulus semilunaris superior et inferior.

Zraková a sluchová projekce se vzájemně překrývají, takže se mluví o audiovizuální oblasti. Je lokalizována v částech folium, tuber a lobuli semilunares, tedy v neocerebelu.

Čich je umístěn v laterální oblasti paleocerebela.

Projekce X. hlavového nervu (n. vagus) a splanchniku je v oblasti somestetické projekce.

Funkce

# Archicerebellum zpracovává informace z vestibulárního aparátu (sacculus, utriculus a semilunární kanálky). Je nadřazeno vestibulospinální dráze a kontroluje stoj a rovnováhu. +more Jeho vyřazení znemožňuje udržet vzpřímený postoj, ale zároveň s tím odstraňuje i projevy kinetózy (mořská, letadlová nemoc). Dysfunkce může způsobit poruchy chůze, která je vrávoravá a na široké základně. # Paleocerebellum zpracovává taktilní (hmatové), propriorecepční, sluchové a zrakové aferentace (přicházející signály). Reguluje svalové napětí (tonus) a extenzorové reflexy. Je spojovacím článkem α- a γ-systému, nezbytným pro udržení svalového tonu. Zhoršená aktivita či ablace (odstranění) lobulus quadrangularis (pars anterior) potlačí γ-výboje k intrafuzálním vláknům svalových vřetének a nadměrná aktivita α-motoneuronů, které již nejsou reflexně ovládány γ-vlivy, způsobí zvýšení svalového tonu. Aktivuje inhibiční sestupný systém retikulární formace. # Neocerebellum je propojeno s motorickými oblastmi mozkové kůry (Brodmannovy arey 4 a 6). Odtud a ze spánkové kůry směřují dráhy přes jádra mostu do protilehlé mozečkové hemisféry. Z nc. dentatus vystupuje pedunculus cerebelli a po přepojení v thalamu vlákna směřují do precentrální kůry (před sulcus Rolandi). Těmito cerebro-cerebelo-cerebrálními okruhy je vzájemně ovlivňována aktivita předního mozku a mozečku. Každá mozečková polokoule působí na protilehlou polokouli mozku. Motorická kůra mozku řídí pyramidovou dráhou pohyby protilehlé poloviny těla. Tím vzniká dvojí křížení (v pyramidové dráze a v horním mozečkovém pedunkulu), a tak každá mozečková hemisféra kontroluje volní pohyby na stejné polovině těla. Kromě toho přijímá neocerebelum i míšní aferentaci z proprioreceptorů a exteroreceptorů.

Mozeček tedy koordinuje pohyby, dostává informace ze svalů o kortikospinální aktivitě a téměř současně také zprávy z proprioreceptorů o výsledných svalových pohybech. Tyto údaje pak srovnává s informacemi přicházejícími z oka, ucha a hmatových receptorů.

Mozeček se podílí na řízení: * udržování stoje a rovnováhy (archicerebellum) * svalového napětí kosterního svalstva (paleocerebellum) * koordinace pohybů (neocerebellum)

Všechny tři oddíly pracují jako jeden funkční celek.

Poškození mozečku

Mozečková ataxie je postižení hybného aparátu. Hlavními příznaky jsou:

a) Poruchy stoje - zvláště významné jsou při stoji na úzké základně (nohy u sebe), kdy pacient s mozečkovým poškozením kolísá (titubuje). Často padá, většinou dozadu. +more Při zavření očí se poruchy nezhoršují.

b) Poruchy volních pohybů: * pohybová slabost (astenie) - v jejím důsledku jsou pohyby velmi pomalé * pohybová nekoordinovanost - u složitějších pohybů (adiadochokineze) * pohyby jsou špatně směrovány (dysmetrie) * pohyb se rozpadá - na několik fází (dekompozice) * intenční třes - tj. třes při cíleném pohybu, zřetelný zvláště na začátku volního pohybu * klikatá chůze - postižený stále uhýbá na poškozenou stranu * nezřetelná řeč - pomalá * nystagmus - kmitavé pohyby očních bulbů

Odkazy

Literatura

Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.

Související články

John Carew Eccles - australský vědec, který se zabýval zejména funkcí mozečku.

Externí odkazy

Kategorie:Mozek Kategorie:Centrální nervová soustava