Cesko.wiki Muchomůrka růžovka
Author
Albert FloresMuchomůrka růžovka (Amanita muscaria) je jednou z nejznámějších a nejrozšířenějších hub v české přírodě. Tato jedovatá houba je charakteristická svou výrazně červenou barvou s bílými tečkami a kloboukem s výraznou vrcholovou zátkou. Roste především v jehličnatých lesích, kde tvoří mykorhizu s borovicemi. Muchomůrka růžovka vytváří klobouk a třeň, který je zakončen blanitým poplonem. Pod kloboukem se nachází lupeny, které jsou zpočátku bílé a později se barví hnědočerveně. Tato houba obsahuje psychoaktivní látky, jako je muscimol a ibotenová kyselina, které působí na centrální nervovou soustavu a mohou způsobit halucinace a otravu. Muchomůrka růžovka má také dlouhou historii v lidové medicíně a mytologii. Mnohé indiánské kmeny v Severní Americe ji používaly k rituálním účelům, ačkoli její konzumace je v moderní době velmi nebezpečná a nedoporučuje se.
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.
Poddruhy
Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosulphurea.
Vzhled
Muchomůrka růžovka různého stáří v lese +morejpg|náhled'>Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování otiskem. Klobouk má průměr 5-15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, podobný sukni, vyrůstající z vrcholu třeně. V mládí je prsten přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý. Pochva chybí.
Možnost záměny
Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou (panterovou). Určit se musí každý exemplář, protože obě muchomůrky mohou růst vedle sebe.
Hlavní rozlišovací body jsou:
* Prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký * Po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé. * Pochva u růžovky chybí, naopak muchomůrka tygrovaná má výraznou pochvu, která se lidově nazývá kalich smrti.
Výskyt
Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.
Použití
Růžovka je jednou z nejlepších hub pro všechny, mnohdy jsou sušeny nadrobno nakrájené plátky plodnic. Sbírá se však až od poloviny +more_století'>20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá - obsahuje hemolytické proteiny, které se ale degradují tepelnou úpravou.
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://borovicka.blog.idnes.cz/c/92081/Jak-se-neotravit-houbami-1.html]Detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách[/url]