Místokrálovství

Místokrálovství byla politická a územní jednotka v rámci Habsburské monarchie a později Rakouského císařství. Toto území bylo spravováno místokrálem, který byl volený císařem a jehož úkolem bylo zastupování panovníka a výkon správy v daném regionu. Místokrálovství bylo založeno především kvůli centralizaci a stabilizaci mocenských vztahů na daném území a mělo velkou autonomii v správě oblasti. Na území dnešní České republiky existovala dvě místokrálovství - Místokrálovství české a Místokrálovství rakouské. Místokrálovství české bylo založeno v roce 1627 a existovalo až do roku 1918. Naopak Místokrálovství rakouské existovalo jen krátce v letech 1849 až 1867, kdy bylo nahrazeno Zemským sněmem, což byl zákonodárný sbor pro české země. Místokrálovství mělo významný vliv na politický a správní vývoj v českých zemích. Šířily se zde modernizační reformy, postupovala urbanizace a industrializace, ale také docházelo k národnostním a občanským konfliktům. Místokrálové měli velkou moc a často ovlivňovali zákony, politické rozhodnutí a postavení jednotlivých společenských skupin. Po vzniku první Československé republiky v roce 1918 byla dovršena procesem centralizace veškerých politických a správních institucí místní sezónyové území a Místokrálovství bylo definitivně zrušeno.