Cesko.wiki Napínací rám
Author
Albert FloresNapínací rám je zařízení, které se používá pro napnutí plátna nebo tkanin na různých typech rámů. Používá se například při výrobě obrazů, fotografií, malovaných pláten nebo různých druhů tisků. Napínací rám je obvykle vyroben z dřeva, kovu nebo plastu a má pevnou konstrukci, která umožňuje přesné napínání plátna. Plátno je připevněno k rámu pomocí speciálních svorkových nebo zdvihacích zařízení, které umožňují regulovat napětí plátna. Díky napínacímu rámu je možné docílit hladkého a napnutého povrchu plátna, což je důležité zejména při malování nebo tisku, kde je vyžadována vysoká kvalita a detailnost. Napínací rám se používá také při restaurování obrazů nebo při výrobě rámů pro fotografie a obrazy.
Napínací rám z roku 1954 Napínací rám (angl.: stenter frame, něm.: Spannrahmen) je stroj mnohostranně použitelný při zušlechťování plošných textilií.
Vynález ručního napínacího rámu se připisuje Angličanu T.R.Bridsonovi v roce 1838. Jeho syn Henry Bridson pak zkonstruoval v roce 1852 stroj k průběžnému napínání tkanin.
Funkce stroje
Textilie je zachycena obou krajích záponkami nebo jehličkami upevněnými na nekonečných řetězech, mezi kterými je vedena v plné šíři strojem. Stroj sestává ze 6-10 polí (komor) dlouhých obvykle kolem 3 metrů (např. +more 2 sušicí, 4 fixační a 1 ochlazovací komora). V jednotlivých komorách jsou agregáty zajišťující ohřátí až na 220 °C, odsávání přesyceného vzduchu a chlazení.
Rámy ke zpracování pletenin jsou obvykle vybaveny dopravními pásy, na kterých textilie leží během zpracování (aby se zabránilo pronášení nebo poškození).
Tkaniny se mohou zpracovávat při rychlosti do 200 m/min., pleteniny asi o 30 % pomaleji.
Zvláštní konstrukce rámů
Ruční napínací rám sestává z jednoho pole, do kterého se zavádí textilie upnuté v dřevěných skřipcích umístěných na dvou řetězech. Sušení, fixace a chlazení se zde provádí diskontinuálně, vždy jen na ploše o velikosti tohoto pole. +more V posledních letech minulého století se ruční rámy (s velmi nízkou produktivitou) stále ještě používaly při úpravě některých druhů tkanin (žoržety, organtýny) a tylů (rámy 90 m dlouhé a až 10 m široké).
* Egalizační rám je kratší než standardní rámy, používá se hlavně při potiskování textilií, pracuje se na něm s rychlostmi do 100 m/min. * Etážové rámy, na kterých zpracování textilie probíhá ve 2-3 etážích nad sebou, se používají skoro výhradně při úpravě vlněných tkanin.
Použití stroje
Napínací rám se používá v kombinaci s patřičnými speciálními zařízeními zejména při následujících druzích zušlechťování textilií:
sušení a fixace v předúpravě, barvení, bělení a potiskování tkanin i pletenin
termofixace, termosolování, hydrofilizační , baktericidní, nežehlivé úpravy,
úpravy na snížení hořlavosti, zlepšení omaku
V roce 2019 bylo ve světovém textilním průmyslu nově instalováno 1700 napínacích rámů.
Literatura
Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, str. 709-711 * Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 669