Nerovnice
Author
Albert FloresUvažujme dvě funkce L(x), P(x), které jsou definovány na nějaké množině (reálných čísel) D. Zápis :L(x) > P(x) resp. :L(x) \geq P(x) resp. :L(x) resp. :L(x) \le P(x)
se nazývá nerovnicí o jedné neznámé x. Funkce L(x) se nazývá levá strana nerovnice a P(x) se nazývá pravá strana nerovnice. +more Vztah obou stran nerovnice (relaci) určuje znaménko nerovnosti, které se v nerovnici vyskytuje právě jednou.
Klasifikace řešení
Řešením nerovnice je taková množina všech x \in D, která splňuje výše uvedenou relaci obou stran nerovnice. V oboru reálných čísel může mít nerovnice tato řešení: * prázdná množina: nerovnice nemá řešení; např. +more x^2 , řešení: x\in\empty * jedna nebo více diskrétních hodnot: kořen rovnice L(x) = P(x); např. \cos x \ge 1, řešení: x = 2 \pi k, k\in\mathbb{Z} * interval: všechny typy intervalů; např. x^2 -1 \le 0, řešení: x \in \lang -1, 1 \rang * sjednocení intervalů: např. 4 - x^2 , řešení: x \in ( -\infty, -2 ) \cup ( 2, \infty).
Soustavu nerovnic řešíme tak, že nalezneme průnik řešení jednotlivých nerovnic.
Početní postup řešení
Při hledání řešení nerovnice postupujeme obdobně jako při řešení rovnice: ekvivalentními úpravami se snažíme nerovnici převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.
Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla a, b platí, že pokud a b > 0, pak je buď a > 0 a b > 0 nebo a a b . Často se také využívá skutečnosti, že pro a > b platí \frac{1}{a} .
Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na relaci obou stran nerovnice. Např. +more pokud nerovnici -2 x > -1 vynásobíme -1, dostaneme nerovnici 2 x , tzn. došlo ke změně > na.
Grafické řešení
U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž kořeny rovnice f(x) = 0, můžeme je využít při řešení nerovnice f(x) > 0, neboť kořeny určují krajní body intervalů, které jsou řešením nerovnice. +more Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.
Rozdělení
Podobně jako u rovnic lze také nerovnice rozdělit na algebraické a nealgebraické.