Neznělá postalveolární frikativa
Author
Albert FloresNeznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. Je známa také pod názvy Švařecova souhláska (podle českého jazykovědce Bohuslava Švaře) nebo hlavolamka. Tento zvuk se v češtině nevyskytuje, avšak je běžný v některých jazycích, jako například v arabštině či waleština. Je charakterizován tím, že při jeho výslovnosti jsou hlasivky v normálním postavení, ale je tvořen tulením vzduchu mezi špičkou jazyka a dásní nad horními řezáky. Pokud se pouze dotýká špičkou jazyka alveolární části patra, jedná se o škrapošku. Tento zvuk je v češtině často zaměňován s podobným zvukem Šiňákova souhláska, která se používá v jazycích jako například čeština či dánština.
Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 134, ekvivalentním symbolem v SAMPA je S.
Charakteristika
Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). +more * Místo artikulace: zadodásňová souhláska (postalveolára), částečně změkčovaná (palatizace). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a částečně i tvrdým patrem. * Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je Znělá postalveolární frikativa|. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem Š, š.
V jiných jazycích
V hornolužičtině se zapisuje také písmenem Ř, ř.
Kategorie:Neznělé souhlásky Kategorie:Postalveolární souhlásky Kategorie:Frikativní souhlásky