Neznělá velární frikativa
Author
Albert FloresNeznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 140, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x.
Charakteristika
Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). +more * Místo artikulace: zadopatrová souhláska (velára). Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým patrem. * Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je znělá velární frikativa|. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává spřežkou Ch, ch, která je považována za samostatné písmeno, stojící v abecedě mezi /h/ a /i/.
Znělostní pár v češtině tvoří se znělým glotálním /h/ znělá glotální frikativa|, ačkoliv se každá hláska tvoří na jiném místě. Například slovo vr'h' se vyslovuje .