Nody obecný

Nody obecný (Anous stolidus), známý také pod názvem nody hnědý, je mořský pták z čeledi rackovití, největší druh nodyho. Hnízdí na tropických a subtropických ostrovech v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu a mimo hnízdění jeho areál výskytu pokrývá v podstatě všechna tropická a subtropická moře.

Systematika

Tento druh formálně popsal již švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758 v 10. vydání Systema naturae pod binomickým jménem Sterna stolid. +more Z rodu Sterna byl druh již v 19. století přeřazen do rodu Anous, který vytyčil již anglický přírodovědec James Francis Stephens v roce 1826. Druhové jméno stolidus pochází ze starořečtiny, ve které znamená „hloupý“. Rozeznávají se čtyři poddruhy s následujícím rozšířením:.

* A. s. +more pileatus (Scopoli, 1786) - Rudé moře, Indický oceán a na východ až k Havaji a Velikonočnímu ostrovu; * A. s. galapagensis Sharpe, 1879 - Galapágy; * A. s. ridgwayi Anthony, 1898 - ostrovy západně od Mexika po Kostariku; * A. s. stolidus (Linnaeus, 1758) - Karibik a tropická oblast Atlantiku.

Výskyt

Nody obecný má rozsáhlý areál rozšíření pokrývající většinu subtropických a tropických moří Indického, Tichého i Indického oceánu. Celková početnost nodyjů obecných se v roce 2020 odhadovala na 1,2-2,1 milionu jedinců.

Popis

Kolonie nodyjů obecných na Filipínách Nody obecný dosahuje délky těla kolem 40-45 cm. +more Rozpětí křídel se pohybuje kolem 79-86 cm, váha těla je asi 200 g. Tyto rozměry z nodyje obecného dělají největšího zástupce nodyjů. Křídla jsou dlouhá a zašpičatělá, ocas je také velmi dlouhý s mělkým vykrojením uprostřed. Většina opeření je tmavě hnědá, avšak temeno a čelo jsou bílošedě popelavé. Od zobáku k oku vede černý proužek. Spodní strana křídel je šedohnědá, podél okrajů tmavě hnědá, uprostřed se světlým panelem. Zobák je černý, stejně jako nohy. Blány jsou o něco světlejší.

Biologie

Dospělec s mládětemŽiví se hlavně menšími rybkami, ale sezobne i hlavonožce, měkkýše nebo medúzy. +more Potravu sbírá z vody vyzobáváním nebo otevřeným zobákem zajede těsně pod hladinu během letu. Jedná se o schopné letce s velmi dobrou orientací; v Mexickém zálivu byli nodyjové obecní vypuštění 1900 km svých hnízdišť. Již po pěti dnech se však dokázali do svých hnízdišť vrátit. Typicky se pohybuje v hejnech o cirka 50-100 jedincích, občas je3t2 mnohem větších.

Hnízdění

Nody obecný na hnízdě (Havaj) V některých tropických oblastech se může rozmnožovat po celý rok, ale např. +more v jižním Pacifiku zahnizďuje na jaře a počátkem léta. Hnízdí v koloniích, často ve společenství rybáků černohřbetých (v některých oblastech, jako je novozélandský Curtisův ostrov, však hnízdí samostatně). Při hnízdění v koloniích se může jednat o obří kolonie přesahující 100 000 hnízdních párů. Hnízdo představuje je málo upravená hromádka klestí, mořských řas a listů slepená guánem. Hnízdí na stromech nebo v křoví, občas na zemi nebo na útesech. Samice klade jen jedno vejce o rozměru 53×36 mm a váze 36 g. Jeho barva je krémově bílá s červenohnědými skvrnkami. Inkubace je sdílena oběma partnery po dobu kolem 30-35 dní. Ptáčata se rodí obalena bílým prachem. Rodiče je zahřívají po dobu kolem dvou týdnů, první let nastává ve věku 42-56 dní. Po skončení hnízdění dochází u nodyjů obecných k rozptylu, během kterého zalétávají na volný oceán i stovky kilometrů od pobřeží. Nody obecný se může dožít až 27 let.

Ohrožení

Globální populace nodyjů obecných není v ohrožení a druh je proto hodnocen jako málo dotčený. V minulosti v koloniích nodyho docházelo ke sběru vajec lidmi; sběr v menší míře na lokální úrovni pokračuje dodnes. +more Na ostrovech Dry Tortugas a Ascension je druh ohrožen invazivní krysou obecnou.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Rackovití Kategorie:Ptáci oceánů tropického pásu