Cesko.wiki Noumenon
Author
Albert FloresNoumenon je termín, který pochází z filosofie a odkazuje na to, co existuje nezávisle na našem vnímání. Je to protiklad pojmu fenomén, který se týká toho, jak vnímáme a interpretujeme svět. Noumenon je zkoumáno především v rámci transcendentalní filosofie, která zkoumá podmínky našeho vnímání a poznání. Podle Immanuela Kanta je noumenon nedostupné našemu poznání, protože jsme omezeni na vnímání fenoménů, což jsou jevy, které se objevují ve vnějším světě. To znamená, že nemůžeme poznat, jakou podstatou či vlastnostmi jsou nezávisle na našem vnímání. Noumenon se tak stalo předmětem diskusí a spekulací v filosofii, především v rámci metafyziky. Existuje více pohledů na to, co noumenon je, a jak se má k fenoménu. Někteří filosofové ho považují za skutečnou podstatu věcí, kterou můžeme jen tušit. Jiní tvrdí, že je naprosto nedostupné a nemůžeme o něm nic vědět. Noumenon zůstává v filosofii zajímavým a sporným tématem. Je to otázka, která se týká toho, zda je skutečný svět, který vnímáme, pouze iluze, či zda existuje ještě jiná vrstva reality, kterou nemůžeme nikdy poznat.
__BEZOBSAHU__ Noumenon nebo númenon (řec. „myšlené, poznané“, od nús a noein) je ve filosofii protiklad toho, co se pouze jeví, čili fenoménu (jevu).
U Platóna a v novoplatonismu je to předmět myšlení, poznatelný rozumem a ne smysly, například matematický nebo geometrický. Do novověké filosofie tento pojem znovu uvedl Immanuel Kant, který staví proti sobě noumena, věci o sobě (Ding an sich) jako absolutní skutečnost, a fenomény čili jevy. +more Skutečnost můžeme poznávat jen pomocí forem názoru (prostoru a času) či myšlení (kategorie). Ty ale skutečnost má jen ve vztahu k poznávajícímu vědomí, jako předmět poznání, nikoli sama o sobě. Pouze rozumové pojmy podávají svůj obsah tak, jak sám o sobě jest. V Prolegomenech z roku 1783 o tom Kant říká:.
„Věci jsou nám dány jako vnější předměty našich smyslů, ovšem o tom, čím by byly samy o sobě, nevíme nic, nýbrž známe jen jejich jevy (Erscheinungen), tj. představy, jež v nás vyvolávají, když působí na naše smysly. +more Tím ovšem nepopírám, že mimo nás jsou tělesa, tj. věci, nám sice ohledně toho, čím samy o sobě jsou, zcela neznámé, které však nicméně známe prostřednictvím představ, jež nám poskytuje jejich vliv na naše smysly a jež nazýváme tělesy; toto slovo tedy znamená pouze jev onoho nám neznámého, nicméně skutečného předmětu. “.
Tento racionalistický postup sice pro filosofii odmítl už Hegel, který v něm viděl „rezignaci na pravdu“, a pozitivismus jej považoval za zdánlivý problém, nicméně se ukázal jako velmi užitečný například ve fyzice. Tak krystal, který se nám jeví jako kompaktní a neprodyšný, je pro fyziku mřížkovým uspořádáním atomů, jež samy rozhodně kompaktní nejsou, nýbrž jsou tvořeny navzájem vázanými a oddělenými částicemi.
Odkazy
Literatura
I. Kant, Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou. Praha: Svoboda - Libertas, 1992 - 151 s. * * Filosofický slovník. Olomouc 1998. Heslo Noumenon, str. 292.
Reference
Související články
Fenomén * Transcendentální filosofie
Externí odkazy
[url=http://www. science. +moreuva. nl/~seop/entries/kant-metaphysics/]Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Kant's Critique of Metaphysics[/url] * [url=http://www. textlog. de/32917. html]Heslo v Kant-Lexikon Rudolfa Eislera[/url].