Cesko.wiki Nová klasická makroekonomie
Author
Albert FloresNová klasická makroekonomie je ekonomický přístup založený na předpokladu, že ekonomické subjekty mají racionální očekávání a jsou vždy schopny přizpůsobit své chování na základě změn v ekonomickém prostředí. Tento přístup se odlišuje od tradičních keynesiánských modelů, které se zaměřují na neefektivnosti trhu a neexistence rychlého přizpůsobení ekonomiky. Nová klasická makroekonomie se zdůrazňuje na důležitost tržního mechanismu a přizpůsobení cen a mezd. Podle tohoto přístupu jsou ekonomické cykly přirozenými jevy, které vznikají způsobené vnějšími šoky, jako jsou změny v monetární politice nebo fiskální politice. Tento přístup byl vyvinut v 70. a 80. letech 20. století, a byl ovlivněn myšlenkami ekonomů jako Robert Lucas, Thomas Sargent a Finn Kydland. Nová klasická makroekonomie byla kritizována za svou abstraktnost a nedostatek praktických aplikací, ale přesto se stala důležitou součástí moderní ekonomie. V článku se také diskutuje o nejnovějších vývojích v oblasti nové klasické makroekonomie, včetně rozšíření jejího použití na mezinárodní ekonomii a zkoumání dlouhodobých ekonomických cyklů. Dále se věnuje výzkumu v oblasti monetární politiky a fiskální politiky, a způsobům, jakými mohou tyto politiky ovlivnit ekonomický růst a stabilitu. Celkově lze říci, že článek poskytuje komplexní přehled o tom, co je nová klasická makroekonomie a jak se vyvíjí v současné době.
Nová klasická makroekonomie, škola racionálních očekávání, monetarismus II, popř. neomonetarismus je škola ekonomického myšlení, která vychází z neoklasické ekonomie a z díla Roberta E. Lucase. Jedná se o makroekonomickou teorii, která však zdůrazňuje nutnost důsledně stavět na mikroekonomických základech. Nová klasická makroekonomie přináší do moderní ekonomie nový prvek, kterým je hypotéza racionálních očekávání. Její popularita byla zvlášť vysoká mezi mladými ekonomy a její vliv se v průběhu 70. a 80. let 20. století zvyšoval.
Představitelé
Hypotézu racionálních očekávání v makroekonomii původně aplikoval Robert E. Lucas. +more Na jejím rozpracování se podíleli především Neil Wallace a Thomas J. Sargent, kteří zformulovali známou tezi o neúčinnosti hospodářské politiky. Lucas zároveň modifikoval Phillipsovu křivku do podoby tzv. funkce agregátní poptávky založené na přirozené míře nezaměstnanosti a Okunově zákoně.
Historie a charakteristika
Nová klasická makroekonomie se začíná rozvíjet v 70. letech 20. +more století v USA souběžně s monetarismem, a to zejména v souvislosti s novými jevy v ekonomice (stagflace), které nedokázala tehdy dominantní neokeynesiánská teorie vysvětlit. Oproti monetarismu je však tato nová teoretická koncepce postavena ještě důsledněji na neoklasických základech. Na rozdíl od koncepce adaptivních očekávání vychází tato škola z dynamických modelů celkové ekonomické rovnováhy s dokonale pružnou tvorbou cen. Z toho vyplývá i chápání tržní ekonomiky jako naprosto stabilní systém, který se může zhroutit pouze vnějším zásahem. Nová klasická makroekonomie přebírá mnoho úvah z Friedmanova monetarismu, avšak liší se v pohledu na neutralitu peněz. Pokud ekonomické subjekty vytvářejí správná racionální očekávání, peníze jsou zde neutrální i v krátkém období. Pokračovatelé nové klasické makroekonomie (zastánci teorie reálného hospodářského cyklu) dokonce tvrdí, že peníze jsou neutrální za všech okolností. Monetární politika tak podle této teorie nemá na reálné veličiny sebemenší vliv. Od monetarismu se teorie dále liší důsledným založením na celkové rovnováze, propracovanější metodologií a extrémnějšími závěry.
Odkazy
Reference
Literatura
Elektronické zdroje
[url=http://faculty. wcas. +morenorthwestern. edu/~mdo738/textbook/main. pdf]Deopke, Lehnert, Sellgren (1999). Macroeconomics[/url] - dosud nepublikovaná kniha Deopke et al. (1999) volně ke stažení na stránkách University of California.