Německý dvojvrkočatý bublák

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Německý dvojvrkočatý bublák je plemeno holuba domácího původem z Německa. Jedná se v podstatě o místní ráz dvojvrkočatého rousného bubláka, kam náleží také bublák anglický, drážďanský či bernburský bublák a také bublák český. Rozdíly mezi těmito plemeny jsou jen velmi malé. V České republice se německý dvojvrkočatý bublák posuzuje podle stejného vzorníku jako bublák český a často je též s českým bublákem křížen. V seznamu plemen EE se řadí do plemenné skupiny bubláků a to pod číslem 0502.

+more images (1)

Popis

Je to středně velký holub s výraznými péřovými ozdobami, peří na čele se stáčí dopředu a překrývá ozobí, v týlu vyrůstá chocholka a ptáci mají nohy opeřené hustým dlouhým rousem. Kromě vzhledu je pro něj typický hlasový projev, kromě vrkání ptáci tzv. +more bublají, vydávají zvuky připomínající vzdálené zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování.

Tvarem těla se řadí mezi holuby tzv. polního typu, proporcemi i velikostí se příliš neodlišuje od divokého holuba skalního. +more Je menší než bucharský bublák, ale robustnější, delší a vyšší než bublák český. Působí ušlechtilým dojmem, má vyvážené proporce s širokou a hlubokou hrudí a téměř vodorovně nesený, kratší trup, který je uložený spíše nízko a celý prostor mezi trupem a zemí je vyplněn rousem.

Hlava bubláka je nízce klenutá a široká, zobák je slabší, středně dlouhý, u bílých a plnobarevných červených a žlutých holubů je narůžovelý, u barevných rázů ředěných je světle rohový a u ostatních tmavý. Ozobí je jen velmi malé a jemné. +more Oční duhovka je oranžová, u bílých a bělohlavých ptáků tmavá, tzv. vikvová. Hlavu zdobí pernaté ozdoby, takzvané vrkoče. Jsou dva, proto dvojvrkočatý bublák. Zadní vrkoč je v podstatě větší lasturovitá chocholka táhnoucí se od ucha k uchu bez postranních růžic či hřívy. Odstává od hlavy, lehce se přiklání k týlu a převyšuje temeno. Chocholka je bohatě propeřená, hustá, rovnoměrná a na krku plynule splývá. Přední vrkoč je nejčastěji tvořený oválnou čelní růžicí. Peří vpředu zakrývá ozobí, nekryje však oči.

Krk je krátký a široce vystupuje z hrudi, hrdlo je jemně vykrojené. Hruď je široká, hluboká a dopředu vyklenutá, stejně tak v ramenou je pták široký, záda jsou lehce skloněná a hřbetní linii je jen mírně se svažující. +more Křídla jsou silná, spíše kratší, dobře přilehlá a dobře složená, jejich letky se na ocase nekříží. Ocas je tvořený poměrně dlouhými a širokými rýdovacími pery, je dobře složený a je nesený v linii hřbetu. Nohy jsou krátké, lýtka jsou zdobena dlouhými supími pery a běháky a prsty jsou hustě opeřeny.

Chová se pouze v celobarevných rázech, v barvě bílé, černé, červené, žluté, modré a stříbřité, dále v kresbě tygra nebo straky a jako holub bělopruhý a šupkatý. Ptáci s pravidelnou bílou kresbou jsou již považováni za samostatná plemena, dvojvrkočatý bublák v mniší kresbě je bublák bernburský, běloštítný dvojvrkočatý bublák je bublák drážďanský.

Soubor:Schachtzabel 1906 Tafel 46. jpg|Celobarevné rázy německého dvojvrkočatého bubláka: zleva doprava: celobarevný žlutý, černý, červený a bílý Soubor:Schachtzabel 1906 Tafel 47. +morejpg|Vlevo německý dvojvrkočatý bublák černý a modrý bělopruhý, vpravo drážďanský bublák žlutý a červený běloštítný.

Rozdíly mezi českým a německým dvojvrkočatým bublákem

Německý dvojvrkočatý bublák bílý - patrná je čelní růžice, přední vrkoč českého bubláka je jednoduchý a oddělený pěšinkou od peří na temeni hlavy Rozdíly mezi německým dvojvrkočatým a českým bublákem spočívají v detailech: Německý bublák je mohutnější v trupu a má vyšší nohy, jeho opeření nepůsobí tak slitým dojmem jako u českého bubláka, takže je méně lesklé, německý dvojvrkočatý bublák má peří spíše volnější, jeho vrkoče jsou mohutnější a často jinak utvářené: u českého bubláka se dává přednost jednoduchému přednímu vrkoči, který je od ostatního opeření hlavy oddělen příčnou pěšinkou, a stejně tak chocholka bývá od krku odčísnutá. +more Německý dvojvrkočatý bublák má též delší ocas a rousy.