Cesko.wiki Oberlandrat
Author
Albert FloresRozdělení Protektorátu Čechy a Morava na sedm oberlandrátů v letech 1942-44
Oberlandrat (česky vrchní zemský rada, také počeštěle oberlandrát, zkratka OLR) byl nejnižší typ úřadu německé okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava. Bylo to rovněž oficiální označení úředníka v čele tohoto úřadu.
Vznik a rozsah působení
Tyto úřady (německy v množném čísle Oberlandratsämter) vznikly bezprostředně po německé okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Ve své působnosti měly tyto územní celky (Oberlandratsbezirke) vždy několik českých politických okresů. +more V roce 1942 prošly tyto úřady rozsáhlou reformou a zanikly spolu s protektorátem na jaře 1945.
V čele jednotlivého úřadu stál oberlandrát (vrchní zemský rada), zpravidla zkušený říšskoněmecký úředník, spolehlivý člen nacistické strany nebo SS.
Vývoj a pravomoci oberlandrátů
Jednotliví radové byli do svých funkcí jmenováni už před 15. březnem 1939, ačkoli právně byli ustanoveni až 1. +more září téhož roku. Úřad oberlandráta podléhal přímo říšskému protektorovi a měl dvojí působnost: pro německé státní příslušníky na území protektorátu působil jako nejnižší správní úřad a zároveň byl řídícím a kontrolním úřadem vůči protektorátním obecním i okresním úřadům.
Na počátku okupace bylo zřízeno 35 oberlandrátů, 23 v Čechách a 12 na Moravě. Jejich pravomoci se postupně rozšiřovaly, až se z nich staly velké úřady s početným personálem. +more Postupně, jak okupační správa prorůstala do zpočátku zdánlivě autonomní protektorátní správy, tj. do vedení zejména okresních úřadů a velkých měst byli dosazováni Němci nebo prověření čeští kolaboranti, nebyl nutný tak častý a přímý dozor nad jejich administrativní činností ze strany oberlandrátů. Úřady oberlandrátů se postupně slučovaly, měly na starosti stále větší území a méně úkolů. Například v roce 1941 už existovalo pouze 15 oberlandrátů: v Praze, Kladně, Kolíně, Táboře, Českých Budějovicích, Klatovech, Plzni, Jičíně, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Zlíně, Olomouci a Moravské Ostravě.
Nejradikálnější změna proběhla v červnu 1942, kdy v rámci Heydrichovy správní reformy byla značná část správní agendy přenesena na autonomní protektorátní orgány (tzv. správa z příkazu Říše) a tím pádem oberlandrátům zůstala jen politická a kontrolní funkce. +more Nebyly ovšem výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci okresního hejtmana v jednom nebo několika podřízených okresech. Počet oberlandrátů byl opět snížen na 7 (nadále působily jen v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Moravské Ostravě) a naposledy (1. září 1944) ještě zredukován na 6, když byl zrušen OLR Praha. Vrchní zemští radové se pak označovali jako inspektoři říšského protektora, později německého státního ministra.
Územní rozloha oberlandrátů (1940-42)
Následující tabulka ukazuje územní rozlohu a počet obyvatelstva jednotlivých oberlandrátů a jim podřízených okresů na příkladu územního rozdělení platného od října 1940 do 15. června 1942, kdy došlo ke změně jak u rozlohy OLR (jejichž počet byl zredukován na 7, z toho čtyři v Čechách), tak u rozlohy okresů. +more Rozloha a počet obyvatel jednotlivých okresů u předcházejících fází rozdělení protektorátu na oberlandráty byly víceméně stejné, takže s drobnými korekturami lze uvedená data použít pro zjištění rozlohy a počty obyvatel v oberlandrátech v celém období 1939-1942.
Sídlo oberlandrátu Oblast působení
(autonomní okresní úřady) Plocha
km2 Počet obyvatel
(odhad k 1. 1. 1940) A) ČECHY A) ČECHY A) ČECHY A) ČECHY 1) České Budějovice 1. České Budějovice 1. 136,98 139. 100 1) České Budějovice 2. Týn nad Vltavou 254,62 16. 400 1) České Budějovice 3. Vodňany 590,68 48. 000 1) České Budějovice 4. Třeboň 892,90 53. 500 1) České Budějovice celkem 2. 875,18 257. 000 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 1. Brandýs nad Labem 308,46 59. 200 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 2. Jičín 620,89 67. 300 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 3. Mladá Boleslav 568,26 91. 100 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 4. Mělník 413,37 50. 300 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 5. Mnichovo Hradiště 326,42 38. 400 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 6. Nová Paka 138,42 24. 200 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 7. Semily 298,97 56. 800 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 8. Jilemnice 147,28 21. 600 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) 9. Turnov 266,94 42. 100 2) Jičín
(později Mladá Boleslav) celkem 3. 089,01 451. 000 3) Kladno 1. Beroun 234,27 41. 800 3) Kladno 2. Kladno 286,35 91. 900 3) Kladno 3. Kralupy nad Vltavou 216,86 39. 200 3) Kladno 4. Louny 356,58 50. 200 3) Kladno 5. Roudnice nad Labem 530,18 76. 000 3) Kladno 6. Rakovník 632,05 58. 400 3) Kladno 7. Slaný 549,02 92. 100 3) Kladno celkem 2. 805,31 449. 600 4) Klatovy 1. Blatná 680,68 42. 600 4) Klatovy 2. Klatovy 612,00 57. 000 4) Klatovy 3. Písek 693,10 53. 500 4) Klatovy 4. Přeštice 517,71 45. 500 4) Klatovy 5. Sušice 293,70 28. 200 4) Klatovy 6. Strakonice 357,92 82. 300 4) Klatovy 7. Domažlice 404,34 44. 600 4) Klatovy celkem 4. 159,45 353. 700 5) Kolín 1. Český Brod 470,83 57. 400 5) Kolín 2. Humpolec 525,82 55. 050 5) Kolín 3. Kolín 489,07 80. 200 5) Kolín 4. Kutná Hora 550,81 59. 800 5) Kolín 5. Ledeč nad Sázavou 651,67 46. 850 5) Kolín 6. Nový Bydžov 490,99 53. 950 5) Kolín 7. Nymburk 239,54 36. 500 5) Kolín 8. Poděbrady 454,30 57. 700 5) Kolín 9. Čáslav 604,35 61. 300 5) Kolín celkem 4. 477,38 508. 750 6) Hradec Králové 1. Hořice 195,07 25. 300 6) Hradec Králové 2. Hradec Králové 459,50 98. 500 6) Hradec Králové 3. Dvůr Králové 266,14 57. 200 6) Hradec Králové 4. Náchod 361,85 87. 500 6) Hradec Králové 5. Nové Město nad Metují 377,27 40. 300 6) Hradec Králové 6. Rychnov nad Kněžnou 425,90 55. 200 6) Hradec Králové 7. Žamberk 290,18 33.
Reference