Organosol
Author
Albert FloresOrganosol je specifický typ půdy, který vzniká v důsledku účinku organických látek. Organická hmota se do půdy dostává různými způsoby, například přirozenou rozkladem rostlinných zbytků nebo přídavkem hnojiv. Organosoly mají typickou tmavou barvu a jsou bohaté na humus. Jsou také silně kyselé a mají vysokou výměnu kationtů. Organosoly mají dobré zadržovací vlastnosti a jsou vhodné pro zemědělskou pěstování. Tyto půdy jsou velmi bohaté na živiny a poskytují dobré podmínky pro růst rostlin. Organosoly však mohou být také náchylné k erozi a degradaci, zejména při intenzivním zemědělském využívání. Pro udržitelné zemědělství je důležité správně hospodařit s organosoly a chránit je před negativními vlivy lidské činnosti.
Organosol je referenční třída půd v Taxonomickém klasifikačním systému půd České republiky. Organosoly jsou organické, rašelinné půdy. Tvoří na organogenních substrátech - rašelinách. Rašelinný horizont T musí být mocnější než 50 cm. Do referenční třídy organosoly náleží půdní typ organozem.
Organozem OR
Organozem neboli rašeliništní půda vzniká na organických substrátech a vyznačuje se vysokým podílem organických humózních látek, které vznikají nedokonalým rozkladem odumřelých organických zbytků pod vodou (tzv. rašeliněním). +more Vlastní půda vzniká aktivizací a osídlením vrchních vrstev rašeliny vegetací. Organozemě se vyznačují silně kyselým pH, nedostatkem minerálních látek a prosycením vodou. Hlavním půdotvorným procesem je hromadění rašeliny. Rašelinné půdy můžeme rozdělit na subtypy:.
* slatinové, nacházející se v zamokřených prohlubních; jsou jen mírně kyselé nebo neutrální, nasycené a minerálně bohaté, * vrchovištní, jež jsou vázány převážně na horské oblasti a vyznačují se vysokým stupněm kyselosti a nízkým obsahem minerálních látek, * přechodné, které jsou vytvořené pod rašelinnými loukami, kde se již uplatňuje vliv povrchové nebo podzemní vody.
Stratigrafie půdního profilu: T 1 - T 2 - Cg