Přímá řeč

Přímá řeč je literární figura, kterou tvoří jedna nebo několik vět vložených do vyprávění jako doslovný citát některé postavy.

Bývá uzavřena v uvozovkách (standardních nebo jiných) a může být doprovozena uvozovací, resp. doplňovací větou vyjadřující kdo, případně jakým způsobem řeč pronesl. +more Pokud tato věta přímou řeč předchází, je ukončena dvojtečkou, pokud je do přímé řeči vložena nebo následuje po ní, odděluje se čárkou (čárkami). Někteří autoři s označováním přímé řeči zacházejí volněji, např. indikují pouze její začátek (typicky pomlčkou) a její ukončení nechávají vyplynout jen z kontextu, nebo ji neoznačují vůbec.

V klasické próze se přímá řeč vyskytuje většinou jen sporadicky pro oživení proudu vyprávění, v poezii se pak objevuje jen výjimečně. Naopak scénáře (filmové, divadelní) bývají na přímé řeči postaveny (dialogy).

Příklady

Přímou řeč lze psát čtyřmi způsoby, lišící se pozicí uvozovací věty: * Karel řekl: „'Vida, prší. “ * „Vida, prší,“ řekl Karel. +more * „Vida,“ řekl Karel, „prší. “ * Karel řekl: „Nemám čas,“' a běžel dál.

Přímá řeč a citát

Od vědeckého citátu, který nemusí obsahovat celou větu, cituje reálnou osobu a dokládá nějaké tvrzení, liší se přímá řeč tím, že obsahuje celou výpověď, která se obvykle přisuzuje literární postavě, a že slouží především k oživení vyprávění.

Nepřímá a polopřímá řeč

Místo přímé řeči lze zvolit tzv. nepřímou řeč, při které nevypisujeme celý projev, ale pouze se na něj odkazujeme: * Karel řekl, že prší a že si má vzít deštník.

Některé složky jazyka se při převodu přímé řeči na nepřímou obvykle nepřenášejí. Především se to týká některých částic a citoslovcí: * „No, to by ses musel víc snažit. +more“ - Říkal, že bych se musel víc snažit. Kromě toho ovšem nepřímá řeč reprodukuje spíše záměr promluvy (ilokuci) než její samotný obsah (lokuci): * Alena: „Co koupíme Lence k narozeninám. “ - Bedřich: „Lenka má ráda růže. “ - Nepřímá řeč: Bedřich navrhoval, že máme Lence koupit růže.

V nepřímé řeči se často užívá částice prý, která má zdůraznit, že se mluvčí neztotožňuje s obsahem promluvy: * Karel tvrdil, že prý venku prší, (ale já si tím nejsem jistý, já to nemohu potvrdit).

Polopřímá řeč je další alternativou přímé řeči: * Podle Karla prší, a že si prý má vzít deštník.

Ještě volnější variantou než nepřímá řeč je zpráva o řeči: * Karel říkal něco o dešti, ale moc jsem ho neposlouchal.

Reference

Související články

Citát * Citace * Uvozovky

Externí odkazy

[url=http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/prima-poloprima-a-nevlastni-prima-rec/]Slovníček pojmů z literatury a mluvnice: Přímá, polopřímá a nevlastní přímá řeč[/url]

Kategorie:Literární pojmy Kategorie:Lidská komunikace Kategorie:Sémantika