Přírůstek věci

Přírůstek věci je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, vzniká tedy nezávisle na vlastnickém právu dřívějšího vlastníka. Přírůstek se stane samostatným předmětem vlastnického práva buď oddělením (separace) a nebo tím, že přiroste k hlavní věci (akcese) a zůstane tak její součástí.

V českém právu byl původně upraven pouze v případě vzniku vlastnického práva separací v § 135a a v § 162 odst. 2 občanského zákoníku. +more Od roku 2014 však nový občanský zákoník tento právní institut pojednává v § 1066 až § 1088 komplexněji a počítá i s akcesí. Přírůstky se dělí na přirozené, dané působením přírody, umělé, způsobené člověkem, a smíšené, což je kombinace předchozích.

Přirozený přírůstek

Přirozený přírůstek znamená rozšíření vlastnictví přirozeným způsobem bez přičinění vlastníka.

Přírůstek nemovité věci (§ 1066-1067)

Plody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž je obděláván, náleží vlastníkovi pozemku. Jedná se o plody pozemku, např. +more zemědělské plody, okrasné dřeviny nebo tráva. Zkrátka vše, co se na pozemku vyskytuje a není do jeho růstu zasahováno lidskou činností. Je ale nutné rozlišovat oddělené a neoddělené plody. Neoddělené vždy patří vlastníkovi nemovitosti a oddělené patří držiteli. Proto plody, které spadnou ze stromu nebo keře na sousední pozemek, náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To ale neplatí v případě, že je sousední pozemek veřejným statkem.

Zákon pojednává i o vlastnictví stromu. Zde je rozhodující, z jakého pozemku vyrůstá kmen. +more Nezáleží tedy na dosahu zakořenění stromu ani na dosahu jeho větví. Pokud ale kmen vyrůstá na hranici pozemků různých vlastníků, strom je společný.

Naplavenina a strž (§ 1067-1071)

Takovýto přírůstek vzniká v důsledku působení přírodních sil. Občanský zákoník zmiňuje naplaveninu, strž, ostrov a koryto.

Naplavenina je postupně připlavená zemina ke břehu vlastníkova pozemku, kterou vlastník nemá povinnost navracet, protože nelze s jistotou určit, kdo je jejím vlastníkem.

Strž je utržená velká a rozeznatelná část cizího pozemku vodním proudem připlavená k pozemku jiného vlastníka. Je zde stanovená lhůta v délce jednoho roku, kdy má vlastník odplavené části možnost uplatnit své právo u soudu. +more Pokud tohoto práva využije, k přírůstku nedojde, přestože stržený pozemek zůstane fakticky spojen s cizím pozemkem. V opačném případě se nenávratně stane součástí pozemku.

Ostrov je oddělená část původního pozemku vodním proudem a zůstává vlastníkovi původního pozemku. V případě, že původní pozemek nikdo nevlastní, ostrov náleží vlastníkovi vodního koryta.

Vodní koryto vytvořené důsledkem vzniku strže nebo ostrova zůstává vlastníkovi původního koryta.

Přírůstek movité věci (§ 1072-1073)

Za přírůstky movité věci jsou považovány užitky, plody či úroky. Patří sem i plody zvířat, přestože zvířata již nejsou považována za věc. +more Plody jsou totiž myšleny nejen mláďata, ale např. i mléko.

Umělý přírůstek

Umělý přírůstek je navýšení vlastnictví v důsledku aktivního lidského jednání.

Zpracování (§ 1074-1077)

Zpracování je spojení věcí více různých vlastníků, čímž vznikne nová věc kvalitativně na vyšší úrovni než byla věc zpracovávaná, kterou buď nelze uvést zpět do předešlého stavu a nebo jen stěží. Jako příklad lze uvést vytvoření židle zpracováním dřeva či sochy opracováním kamene.

Smísení (§ 1078-1082)

Smísením věcí více vlastníků, které jsou různého druhu dojde k vytvoření směsky (např. slitím či smísením sypkých materiálů). +more Tento stav věci je již nevratný, ale celek lze bez porušení podstaty rozdělit na díly.

Stavba (§ 1083-1086)

V novém občanském zákoníku je nově uvedeno uplatnění tzv. superficiální zásady (superficies solo cedit). +more Znamená to, že jakákoli věc, tedy stavební materiál spojený s pozemkem, se stává jeho součástí a není tak v právním smyslu samostatnou věcí. Stavbou tímto zpravidla dochází ke zhodnocení pozemku.

Přestavek (§ 1087)

Pokud při postavení trvalé stavby dojde k tomu, že stavba jen malou částí přesahuje na sousední pozemek, přiroste tato část pozemku tomu, na jehož pozemku stojí převážná část stavby.

Přestavek musí splňovat tyto podmínky: * stavba musí být trvalá, ne přechodná * přestavek může být jedině v úrovni zemského povrchu * stavba musí být zřízena v dobré víře, že staví na svém pozemku * stavba na pozemek zasahuje pouze malou částí, což je obvykle jedna desetina velikosti stavby

Vlastníkovi dotčeného pozemku pak musí být zřizovatelem stavby nahrazena obvyklá cena nabytého pozemku.

Smíšený přírůstek

Typickým smíšeným přírůstkem je osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami. Oboje pak náleží vlastníkovi pozemku, v případě rostlin vzniká vlastnictví po zapuštění jejich kořenů.

Reference

Kategorie:Věcná práva Kategorie:Právní pojmy