Pašmína

Vlákna na pašmínové výrobky

Pašmína se získává ze srsti tibetských koz (čiang-ra) česáním (kartáčováním) nebo sběrem vláken zachycených na keřích a na pastvině. Vlákna z podsady (asi 70 % celkového obsahu srsti) mají průměr menší než 15 µm, tj. +more asi 5krát tenčí než lidské vlasy. Kozy poskytují každá 100 až 300 gramů srsti za rok, kvalita srsti závisí na nadmořské výšce, v níž kozy žijí - ve vyšších polohách poskytují kvalitnější vlnu s lepší izolační schopností.

Textilní zpracování

Kašmíru

Výroba příze

Odchlupení se provádí ručně, na 50 g vláken je nutných 8 hodin práce, výtěžnost cca 35 % váhy surového rouna. Tuk a nečistoty se odstraňují potíráním malých chomáčků vláken rýžovou moučkou.

Chomáčky pak zjemňuje přadlena mezi prsty, zakrucuje, druží a navíjí na vřeteno kolovratu.

Informace o vlastnostech příze nebyly dosud zveřejněny. Z pokusů je známo, že se kvůli nízké pevnosti nechají pašmínové příze sotva zpracovat na mechanických tkacích strojích a na ručních stavech se tkají jemné šály jen ze skaných pašmínových přízí, např. +more ze 14 tex x 2.

Výroba a zpracování tkaniny

Na tkalcovských stavech se protahuje ručně útek mezi osnovními nitěmi navinutý na malých cívkách. Typický kašmírový šál má 30-36 osnovních a 30-48 (výjimečně až 87) útkových nití na cm v keprové vazbě. +more Šály ze směsi kašmír/hedvábí.

První informace o rozsahu výroby se dostaly na veřejnost teprve koncem 18. století, kdy bylo zaznamenáno 16 000 tkalcovských stavů. +more Na začátku 20. století výroba téměř zanikla, k určitému oživení došlo pak po zavedení výroby šálů s výšivkami. V roce 2004 se odhadoval počet tkalců v Kašmíru na 3000 až 3500, při čemž tkaní jednoho šálu trvá jeden až dva týdny. Dodávky pašmínové vlny v přepočtu na šály z čisté pašmíny dávaly 65 000 kusů ročně (při výrobě směsí s jinými materiály se jedná o vyšší množství).

V Kašmíru se zabývá asi 40 000 žen vyšíváním, asi 10 % z nich ovládá velmi jemný tzv. sozani steh na šálech z čisté pašmíny. +more Alternativně se tkaniny také potiskují (dřevěným válcem). Většina výrobců šálů je ekonomicky závislá na obchodnících, kteří organizují a financují několikatýdenní proces výroby od pastviny až po hotový šál s výšivkami.

Použití

Z tkanin se zhotovují zejména šály a šerpy.

Standardní velikost šálu se udává s 260 × 91 cm a váha 80-100 g/m2, pánský šál (nebo šerpa) měří 274 × 137 cm. V roce 2000 se v USA prodávaly v maloobchodě jednobarevné šály až za 2500 USD, šály s výšivkami po celé ploše až 6500 USD

S označením Pashmina (nebo pašmína) se stále častěji nabízejí tkaniny ze směsi kašmír/hedvábí (70/30). Protože to není chráněná obchodní značka, mohou se pod tímto jménem v obchodě vyskytnout také zcela podřadné výrobky.

Pašmíně blízká je její napodobenina nazývaná pattű, která však obsahuje směs vlny a bavlny. Jinou podobnou látkou vyráběnou v téže oblasti je tzv. +more namda, plst z bílé vlny vyšívaná hedvábím.

Podrobná analýza trhu s pašmínou v roce 2015 se dá zakoupit za 2800 USD.

Reference

Externí odkazy

[url=http://felipe.cz/novinky/pasmina-vlna-nebo-rucne-tkany-sal]Kašmír - Pašmína - vlna nebo ručně tkaný šál?[/url]

Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Textilní živočišná vlákna