Pamlokovití

Technology

12 hours ago

Author

Pamlokovití (Hynobiidae) je primitivní čeleď ocasatých obojživelníků, kterou popsal Edward Drinker Cope roku 1859. Čeleď zahrnuje dvě podčeledi, a to Hynobiinae a Onychodactylinae. Zástupci této skupiny se vyskytují pouze v Asii, kterou osídlili od Uralu až po Japonsko, jeden druh navykl životu na evropské straně Ruska. Jako jediná čeleď ocasatých osídlila Asii endemicky.

Pamlokovití jsou vesměs malí obojživelníci s hladkou kůží, obyčejně měří pod 100 mm. Největším zástupcem čeledi je 25centimetrový pamlok džungarský (Ranodon sibiricus). +more Tělo je sice malé, ale silně stavěné. Vybaveno je čtyřmi krátkými končetinami (pamlok Onychodactylus je však má dlouhé) a na každém chodidle vyrůstá čtyři až pět prstů. Některé druhy, jako je pamlok šihi (Liua shihi) mají potom speciálně adaptovaná chodidla, pomocí kterých mohou zdolávat i kluzký terén. Dospělci vlastní oční víčka. Pamlokovitým se dobře vyvinuly plíce a v dospělém stádiu postrádají žaberní šterbiny.

O chování čeledi se mnoho neví. Pamlokovití žijí na zemi nebo ve vodě, nejčastěji však uvykli životu na souši s rozmnožováním ve vodním prostředí. +more Způsoby rozmnožování se odlišují podle jednotlivých druhů, obyčejně samička naklade na vegetaci či kameny 35 až 70 vajíček a samec je následně oplodní, u pamloka džungarského však samička klade snůšku na samcem připravený spermatofor. Z vajíček se líhnou larvy vybavené vnějšími žábrami i žaberními štěrbinami, z nichž se po čase vyvinou dospělci.