Parcha saflorovitá
Author
Albert FloresParcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) je mohutná asijská léčivá rostlina, která svým vzhledem připomíná bodlák, ale je bez ostnů. Celá rostlina má léčivé vlastnosti a v lidové medicíně jižní Sibiře se používá již po staletí, její tonizující i léčebné účinky jsou hodnoceny jako podobné ženšenu.
Výskyt
Je endemit pocházející z jižní Sibiře (pohoří Altaj a Sajany) a přilehlého východního Kazachstánu a severního Mongolska. Roste tam na lesních pasekách nebo vysokohorských loukách (1200 až 2000 m n. +more m. ), kde často vytváří souvislé dominantní porosty. Kromě těchto původních míst se zakládají plantáže v dalších částech Ruska a pokusně i v Evropě. Habitus celé rostliny.
Popis
Parcha saflorovitá je vytrvalá bylina s lodyhou vysokou 0,5 až 1,8 m která je přímá, asi 1 cm tlustá, nevětvená, mělce rýhovaná a obvykle řídce pavučinatě chlupatá. V prvém roce vytváří velkou listovou růžici ,z které teprve druhým rokem vyrůstá lodyha, jež porůstá střídavými sytě zelenými listy částečně pavučinatými. +more Spodní jsou řapíkaté, jejich čepele dlouhé 12 až 30 cm jsou kopinaté, hluboce zpeřené (s pěti až osmi páry segmentů), po okraji pilovité a na vrcholu tupě špičaté. Hořejší listy, směrem vzhůru se zmenšující, jsou přisedlé, kopinaté, peřenosečné (se třemi nebo čtyřmi páry segmentů) nebo celistvé a po obvodě zubaté. Kořen parchy saflorovité je krátký, vodorovně větvený, dřevnatějící, má tmavě hnědou barvu a specifickou vůni.
Květenstvím je kulovitý úbor mající 4 až 8 cm v průměru. Na jeho květním lůžku vyrůstají světle fialové trubkovité kvítky. +more Každý má pět tyčinek a jednu čnělku s dvouklanou bliznou. Zákrov je tvořen 10 až 12 řadami úzce vejčitých, hnědých, štětinatých listenů, které jsou nahoře purpurově červené. Parcha saflorovitá obvykle rozkvétá v červenci až srpnu, je opylována létajícím hmyzem a považována za velmi dobrou medonosnou rostlinou.
Plodem je elipsoidní, žebernatá, hnědavě šedá nažka dlouhá asi 7 mm a široká 3 mm s dvouřadým žlutavým chmýrem. V květenství jich je 180 až 280.
Ekologie
Rostlina není na podnebí náročná, zcela jí vyhovují středoevropské podmínky včetně suchých mrazů. Pro zdárný růst vyžaduje slunné místo s vlhkou, ale propustnou půdou, která nesmí být trvale zamokřená a musí obsahovat dostatek živin. +more Jako víceletá rostlina vydrží na stanovišti až deset let. Nemá žádných škůdců ani nemocí, pouze za dlouhotrvajícího deště při kvetení dochází k zahnívání květního lůžka.
Význam
Léčivé látky jsou obsaženy v kořenu, listech, květním lůžku i v semenech. Obsahují hlavně tonizující látky posilující centrální nervovou soustavu a zvyšují psychické i fyzické síly. +more Vyrábějí se z nich léčivé tinktury (výluhy z kořenů) a čaje (sušené listy) které jsou ke koupi i České republice. Podrobný seznam léčivých látek a farmakologický vliv na lidský organizmus je popsán v.
Pěstování
Obvykle se rozmnožuje semeny která mají dobrou klíčivost. Semena vzcházejí brzy z jara, v prvém roce se vytvoří růžice listů dorůstající do výše 0,5 m a na krátké lodyze naroste jen několik listů. +more V druhém roce doroste lodyha do výšky až 1,5 m a průměrně desetina rostlin vykvete. Ve třetím roce již kvetou téměř všechny.
Pro farmaceutické využití se nadzemní hmota sklízí v době kvetení, z 1 ha se sklidí asi 40 až 50 tun zelené hmoty. Nať je také vysoce kvalitním krmivem pro dobytek a tehdy se sklízí dvakrát ročně. +more Třetím rokem na podzim nebo čtvrtým rokem na jaře se vyorají kořeny a při teplotě 40 °C se usuší na obsah vody do 13 %, průměrně se jich sklidí 2 až 3 tuny z 1 ha.