Pensylvánie

Pensylvánie ( oficiálně ) je stát nacházející se na severovýchodě Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA. Pensylvánie, jejímž středem prochází Appalačské pohoří, hraničí na jihovýchodě s Delawarem, na jihu s Marylandem, na jihozápadě se Západní Virginií, na západě s Ohiem, na severu s New Yorkem a na východě s New Jersey. Na severozápadě se krátkým úsekem dotýká Erijského jezera, kde sousedí s kanadskou provincií Ontario.

Poloha

Pensylvánie leží na severovýchodě Spojených států amerických mezi Erijským jezerem a Delawarským zálivem. Napříč státem od jihozápadu k severovýchodu prochází Appalačské pohoří. +more Východní hranice státu je vedena po řece Delaware, která Pensylvánii přirozeně odděluje od státu New Jersey a části státu New York, který je severním sousedem Pensylvánie. Hranice mezi New Yorkem a Pensylvánií vede převážně po 42°00′ severní zeměpisné šířky. Západní hranice s Ohiem a Západní Virginií vede přímo po 80°31′ západní zeměpisné délky až po jižní hranici, která je vymezena rovnoběžkou 39°43′ a odděluje Pensylvánii od Západní Virginie a Marylandu. Pensylvánie sousedí ještě se státem Delaware. Nejvyšším bodem Pensylvánie je Mount Davis s 979 metry nad mořem. Nejnižším bodem je hladina řeky Delaware při ústí do Delawarského zálivu.

Hlavními řekami Pensylvánie jsou Allegheny River, Susquehanna River, Delaware River a Ohio River.

Geografie

Se svou rozlohou 119 283 km² je Pensylvánie 33. největším státem USA, v počtu obyvatel (12,8 milionu) je šestým nejlidnatějším státem. +more S hodnotou hustoty zalidnění 110 obyvatel na km² je na devátém místě. Hlavním městem je Harrisburg s 50 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Filadelfie s 1,53 milionu obyvateli, dále Pittsburgh (300 tisíc obyv. ), Allentown (120 tisíc obyv. ), Erie (100 tisíc obyv. ) a Reading (90 tisíc obyv. ). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Davis s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky Delaware, která tvoří hranici se státy New York a New Jersey, Susquehanna, Monongahela, Allegheny a Ohio.

Historie

Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy Karlem II. +more podnikateli Williamu Pennovi, jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil provincii, resp. anglickou kolonii, která se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Krátce před tím, mezi lety 1763 a 1767, byla během územních sporů upravena její jižní hranice, která tvoří větší část tzv. Masonovy-Dixonovy linie. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 12. prosince 1787. Deklarace nezávislosti i Ústava byly přijaty v budově Independence Hall, která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790-1800 hlavním městem USA. Za americké občanské války proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu bitva u Gettysburgu.

Hospodářství

(paměťní mince), autor John Mercanti Průmysl je v Pensylvánii značně rozvinut. +more Jedná se především o těžební, hutní, strojírenský, chemický, elektrotechnický, papírenský a tabákový průmysl. V Pensylvánii se pěstuje především kukuřice a tabák, produkuje se seno a houby. Z živočišné výroby se produkují především mlékárenské výrobky, drůbeží, hovězí a vepřové maso.

Hrubý národní produkt v roce 2005 činil 430,31 miliard dolarů.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 12 702 379 obyvatel. Původní kolonie vznikla jako území britského šlechtického rodu Pennů, takže ve spojení se slovem "sylvania", tedy polesí vznikl nový název státu. +more Nejpočetnějším etnikem se už od 18. století stali původem Němci z německých států, Švýcarska a Rakouska, známí jako "Pennsylvanian Dutch". Velice brzy zde docházelo k rozvoji těžebního průmyslu, který přilákal velké množství obyvatel především z Evropy do nových center jako Pittsburgh a okolí, Scranton, Wilkes-Barre, Lancaster, York nebo Altoona. Philadelphia, původní hlavní město USA přivítala i mnoho původem Irů, Italů a Poláků, v USA typicky městského obyvatelstva.

Rasové složení

81,9 % Bílí Američané * 10,8 % Afroameričané * 0,2 % Američtí indiáni * 2,7 % Asijští Američané * 0,0 % Pacifičtí ostrované * 2,4 % Jiná rasa * 1,9 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,7% populace.

Náboženství

+morejpg|náhled'>Monastýr svatého Tichona Zadonského (South Canaan, Pensylvánie) Zastoupení církví: * protestanti - 53 % ** baptisté - 10 % ** metodisté - 9 % ** luteráni - 9 % * římští katolíci - 33 % * ostatní křesťané - 1 % * jiná náboženství - 2 % * ateisté - 6 %.

Symboly státu

: Hlavní město: Harrisburg : Píseň: Pennsylvania : Heslo: „Ctnost, svoboda a nezávislost“ : Zvíře: jelenec běloocasý : Pták: jeřábek červený : Pes: německá doga : Hmyz: světluška : Ryba: siven americký : Strom: jedlovec : Květina: horský vavřín, mamota širokolistá - Kalmia latifolia : Fosílie: trilobit Phacops rana : Nápoj: mléko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.pa.gov/]Oficiální stránky státu Pensylvánie[/url]

Kategorie:Státy v USA Kategorie:Středoatlantská oblast