Perfektum
Author
Albert FloresPerfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje. Často vyjadřuje minulý děj, který má nějaký vztah k přítomnosti. Někdy se též nazývá předpřítomný čas. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy.
Perfektum se používá např. v latině, románských nebo germánských jazycích.
Slovanské jazyky
Ve většině slovanských jazyků v minulosti nahradilo všechny ostatní minulé časy (aorist, imperfektum, plusquamperfektum - ty se však zachovaly např. v bulharštině). +more V současnosti se používá k vyjádření všech minulých dějů a označuje se jako préteritum.
Tvoří se pomocí příčestí minulého (l-ového) a přítomných tvarů pomocného slovesa být (byl jsem, byl jsi atd.).
V západoslovanských jazycích (včetně češtiny) pomocné sloveso ve 3. osobě odpadá; v ruštině odpadá ve všech osobách (např. +more я был [ja byl] - byl jsem); v jihoslovanských jazycích je pomocné sloveso ve všech osobách přítomné.
V polštině není pomocné sloveso být samostatným slovem, ale jeho zkrácené tvary se připojují ke slovesu nebo jinému slovu (např. był'em - byl jsem, był'eś - byl jsi, byls); v hovorové češtině se podobně připojuje s pouze ve 2. +more osobě jednotného čísla (Kams' koukal. , Udělalas to dobře. ).
Praslovanské perfektum označovalo původně přítomný stav vzniklý následkem ukončeného minulého děje, teprve později se tato konstrukce začala používat i ve funkci slovesného času. Příčestí minulé bylo tedy vlastně krátkým (jmenným) tvarem přídavného jména. +more Původní význam dnešní konstrukce přišel jsem tedy zřejmě byl (šel jsem a) jsem přišlý.
Bulharština
V bulharštině se tento čas nazývá "Минало неопределено време" (Minulý neohraničený/neurčitý čas) nebo "Перфект" a plní funkci předpřítomného času. Jde o složený minulý čas. +more Tvoří se pomocí slovesa "съм" (být) a slovesa v příčestí minulém (velmi podobné tvary jako v češtině, říká se mu l-ové příčestí). Vyjadřuje děj, který sice proběhl v minulosti, ale jeho působení sahá do přítomnosti. Perfektum zdůrazňuje samotný děj a jeho výsledky, nikoliv dobu průběhu, okolnosti děje a vlastní zkušenosti.
Perfektum slovesa "пиша" (=psát)
sg | pl | |
---|---|---|
1. os. +more | писал съм | писали сме |
2. os. | писал си | писали сте |
3. os. | писал е | писали са |
Pomocné sloveso je ve třetích osobách zachováno. Bez něj by větná konstrukce měla jiný význam (šlo by o formu nepřímé výpovědi). +more Bulharština si zachovala původní praslovanský systém minulých časů, kromě perfekta používá aorist, imperfektum a plusquamperfektum.
Germánské jazyky
Perfektum se v germánských jazycích tvoří jako složený čas z pomocného slovesa s významem mít, případně být (viz Němčina), a příčestí minulého/trpného (supina ve švédštině). Původní germánské jazyky měly pouze 2 časy - přítomný a minulý. +more Perfektum se vyvinulo jako slovesný čas ve středověku z konstrukcí s významem „(udělal jsem a) mám uděláno“ (angl. I have done).
Angličtina
V angličtině se tvoří pomocí slovesa have (mít) a příčestí minulého/trpného, které u pravidelných sloves přibírá koncovku -ed (stejný tvar jako [url=://www. helpforenglish. +morecz/article/2006030602-predpritomny-cas][préteritum]]): * I have booked - zarezervoval jsem (a je to hotové) * I have done (nepravidelné) - udělal jsem (a je to hotové) * I have never seen (nepravidelné) - nikdy jsem neviděl (až doteď).
Používá se k vyjádření (nedávno) ukončených dějů, jejichž následky přetrvávají do přítomnosti. V záporných větách vyjadřují naopak děj, který se dosud neuskutečnil. +more [Zdroj:[/url].
Průběhová forma (specifická pro angličtinu) vyjadřuje děje, které začaly v minulosti a probíhají/přetrvávají i do současnosti. Tvoří se konstrukcí have been + -ing: * I have been living here for 2 years. +more - Jsem tu žijící 2 roky.
Perfektum se v angličtině vyvinulo ve 14. +more století. Původně se u sloves pohybu tvořilo pomocí slovesa be (být) jako v němčině, do konce 19. století se však přestalo toto pomocné sloveso používat. Dnes se výhradně používá have.
Němčina
V němčině se tímto termínem označuje složený čas minulý. V současnosti se rozdíl mezi préteritem a perfektem stírá, ale v hovorové němčině perfektum značně převládá.
Německé perfektum se tvoří z pomocného slovesa (sein nebo haben) a příčestí minulého slovesa.
Silná slovesa tvoří perfektum z pomocného slovesa haben, avšak jestliže sloveso vyjadřuje pohyb, bývá pomocným slovesem tvar slovesa sein. Dále se příčestí minulé skládá z předpony „ge-“,kořenu slovesa a přípony „-en“. +more V kořenu slovesa je oproti přítomnému času změna v kmenové samohlásce.
Příklad * ich habe gesungen * du hast gesungen * er hat gesungen
* wir haben gesungen * ihr habt gesungen * sie haben gesungen
Slabá slovesa tvoří perfektum z pomocného slovesa haben. Dále příčestí minulé se skládá z předpony „ge-“,kořenu slovesa a přípony „-t či -et“.
Příčestí minulé se v německé větě klade až na konec.
Příklad * ich habe gelernt * du hast gelernt * er hat gelernt
* wir haben gelernt * ihr habt gelernt * sie haben gelernt
Sloveso s neodlučitelnou předponou
Pokud je to sloveso takové, že má neodlučitelnou předponu, tedy be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer- a v některých případech miss- (např. verstehen, bekommen, entschieden, erzählen, missachten . +more), nebo když kmen slovesa končí na -ieren,(např. reparieren, fotografieren. ), tak předpona „ge-“ v příčestí minulém není.
Sloveso s odlučitelnou předponou
Pokud je to sloveso ovšem takové, že má odlučitelnou předponu (např. aufstehen, anfangen, fernsehen, sich vorstellen, . +more), tak se předpona „ge-“ v příčestí minulém vkládá mezi odlučitelnou předponu a kořen slovesa.
Románské jazyky
Španělština
Jedním z minulých časů užívaných ve španělštině je Pretérito perfecto compuesto. V češtině bývá označován jako předpřítomný čas.
Tvoření
Tvoří se pomocí pomocného slovesa haber + příčestí minulé.
Pomocné sloveso | Příčestí minulé |
---|---|
he | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
has | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
ha | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
hemos | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
habeís | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
han | hablado, comido, vivido, dicho, puesto, … |
Užití
Děje probíhající v časovém úseku, který začal v minulosti a stále trvá. Mluvčí ho nepovažuje za ukončený.
Este año hemos decidido ir al norte de Bohemia. - Letos jsme se rozhodli jet do severních Čech
Esta semana ha cumplido 28 años. - Tento týden mu bylo osmadvacet.
Děje, které samy nebo svými důsledky zasahují do přítomnosti
Ya he comprado los billetes de autobús. - Už jsem koupil lístky na autobus. (Tedy mám je.)
Manolo ha cumplido 28 años. - Manolo oslavil osmadvacáté narozeniny / Monolovi už je osmadvacet.
Latina
sg | pl | |
---|---|---|
1. os. +more | laudavi | laudavimus |
2. os. | laudavisti | laudavistis |
3. os. | laudavit | laudaverunt |
Italština
sg | pl | |
---|---|---|
1. os. +more | ho avuto | abbiamo avuto |
2. os. | hai avuto | avete avuto |
3. os. | ha avuto | hanno avuto |
sg | pl | |
---|---|---|
1. os. +more | sono stato | siamo stati |
2. os. | sei stato | siete stati |
3. os. | è stato | sono stati |
Reference
Literatura
Karlík P. , Nekula M. +more, Pleskalová J. (ed. ). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny. Praha 2002. . * Načeva-Marvanová M. , Perfektum v současné češtině. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2010, . * Viereck W. , Viereck K. , Ramisch H. Encyklopedický atlas anglického jazyka. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2004, s 87. .