Cesko.wiki Podolská kultura
Author
Albert FloresPodolská kultura je archeologická kultura, která existovala v období mezolitu a mladého neolitu na území střední Evropy. Její název je odvozen od lokalit v blízkosti vesnice Podolí na Ukrajině. Tato kultura se vyvinula z předcházejících mezolitických kultur v oblasti a výrazně ovlivnila další vývoj na tomto území. Podolská kultura je významná svým bohatým hmotným vybavením, zejména keramikou, kamennými nástroji a šperky. Pravděpodobně se jednalo o zemědělskou kulturu s pastevectvím a lovem. Podolská kultura se nacházela především na území dnešního Česka, Slovenska, Polska a Ukrajiny. Její existence se datuje do období zhruba 5700–4900 př. n. l. Kultura se postupně měnila a v průběhu času se promítly vlivy jiných, především východních kultur. Ještě dříve než v této článku popsané kultuře byl na tomto území rozšířen Bandkeramická kultura. V současné době jsou archeologické nálezy Podolské kultury předmětem zkoumání a analýzy, které poskytují cenné informace o životech a způsobu života lidí na tomto území před tisíci lety. Nálezy se nacházejí v různých muzeích a archeologických sbírkách a přispívají k poznání dávné historie střední Evropy.
Podolská kultura nebo přesněji mladší / Podolská fáze okruhu středodunajských popelnicových polí je kultura / fáze okruhu středodunajských popelnicových polí v letech cca 1000 - 750/700 př. n. l. (tedy v pozdní době bronzové) na jižní Moravě, jihozápadním Slovensku, v Dolním Rakousku, Burgenlandu a v severozápadním Maďarsku.
Vyvinula se přímo z velatické kultury.
Pohřební ritus byl výhradně žárový, zejména popelnicový. Mohyly jsou velmi vzácné. Sídliště a hradiště jsou slabě prozkoumány.
Na Moravě se rozlišuje: * přechodný velaticko-podolský stupeň (Klentnice I) * vlastní podolská fáze: ** starší stupeň (Klentnice II) ** střední stupeň (Brno-Obřany) ** mladší stupeň (Podolí)
Na Slovensku (jihozápadní Slovensko a část západního Maďarska) se vyskytovala především tzv. Chotínská skupina (nebo chotínská fáze, typ), ojediněle je považována za samostatnou chotínskou kulturu (vůči ostatní podolské kultuře). +more Je pojmenována podle velmi významného pohřebiště v Chotíně u Komárna (Chotín II, 326 hrobů, z toho starší patří do velatické kultury). Od této kultury se na rozdíl od její předchůdkyně - velatické kultury - nenašly na Slovensku nákladné mohyly (i na Moravě jsou velmi vzácné). Už na počátku vývoje této kultury pozorujeme dožívání a upadání starších keramických vzorů, bronzů je málo, předpokládá se vyčerpání dolů v Alpách. Zároveň pozorujeme pronikání lidu lužické kultury podél Malých Karpat do prostoru podolské kultury (což je opak vývoje během velatické kultury, kdy pronikala velatická kultura na území lužické kultury). Pozorujeme kulturní a hospodářský úpadek, budování refugií (Marianka), nakonec i ubývání počtu hradišť (zánik hradiště na Pohanské, roku 800 př. n. l. se dočkaly jen tři lokality: Devín, Ivánka a pohřebiště Chotín). Po roce 800 př. n. l. se předpokládají vpády kočovníků z východu, možná Kimmerů (tzv. thráckokimerský horizont, viz mladší a pozdní doba bronzová na Slovensku).