Podpovrchová tramvaj

Technology

12 hours ago

Author

Podpovrchová tramvaj (také nazývaná nízkopodlažní nebo low-floor tramvaj) je druh tramvaje, která umožňuje snadný a pohodlný přístup cestujících. Podpovrchová tramvaj má nižší podlahu než klasická tramvaj, což umožňuje snadnější nastupování a vystupování pro osoby s omezenou schopností pohybu, maminky s dětmi v kočárku a jiné uživatele ve vozíku. Tento typ tramvaje je stále více preferován městskými dopravními podniky po celém světě kvůli své větší přístupnosti a komfortu pro cestující. Podpovrchová tramvaj je často vybavena speciálními výstupními rampami a širšími dveřmi, které umožňují snadnější a rychlejší přístup cestujícím. Existuje mnoho různých modelů podpovrchových tramvají, které se liší vzhledem, kapacitou a technickými parametry.

Souprava tramvají Tatra T3 v podzemní stanici ve Volgogradu Podpovrchová tramvaj je koncepce tramvajové sítě, která je vedená v podzemí. Na rozdíl od metra nejde o izolovaný dopravní systém, ale tratě jsou propojeny s normální pozemní tramvajovou sítí a jezdí na nich běžné tramvaje. Druhým typem podpovrchové tramvaje může být rychlodráha, která má segregovanou trať, která může vést i pod zemí.

Výhodou podpovrchové tramvaje oproti metru je rychlejší a levnější výstavba, neboť není třeba budovat zcela novou podpůrnou infrastrukturu (depa, manipulační tratě) ani pořizovat nový vozový park. Do podzemí stačí přemístit pouze některé úseky tratí a výstavba může postupovat v menších etapách. +more Metro oproti tomu vyžaduje vybudování celé trati se smysluplnou délkou. Další výhodou je dosah sítě i do okrajových částí města a možnost cestování bez přestupů z metra na pozemní dopravní prostředky.

Hlavní nevýhodou podpovrchové tramvaje je nižší přepravní kapacita a přenášení nepravidelnosti z povrchového provozu i do tunelových úseků. Metro je na povrchové dopravě naprosto nezávislé a i v dopravních špičkách je zaručena pravidelnost provozu. +more V povrchové dopravě nelze nasazovat tramvajové vlaky o délce srovnatelné s vlaky metra, typicky jde o hodnoty např. 40 m oproti 100 m (Praha).

Novým impulsem pro výstavbu částečně podpovrchových tramvají by mohl být technologický vývoj nízkopodlažních a beztrolejových tramvají, umožňující nižší průjezdní profil a tím i kratší rampy při častějším změnám mezi povrchovými a podpovrchovými úseky.

Plány na podpovrchovou tramvaj v Česku

Brně-Líšni První návrh o zavedení podpovrchové tramvaje na území dnešního Česka, konkrétně v Praze, pochází z roku 1912, předpokládal výstavbu několika tratí ukončených výjezdy na uliční úroveň. +more S tímto návrhem se počítalo, stejně jako s metrem, pro modernizaci dopravy v Praze (velmi reálně už koncem 30. let 20. století). V lednu 1966 dokonce začala výstavba podpovrchové tramvaje (úsek budoucí trasy C metra Bolzanova ulice - Hlavní nádraží - Muzeum). Síť podpovrchové tramvaje měla být postupně přestavována na metro. Poté, co další studie ukázaly, že výstavba podpovrchové tramvaje by tehdejší dopravní problémy v Praze nevyřešila a budoucí přestavba na metro by byla velmi obtížná, rozhodla vláda v srpnu 1967 o výstavbě metra. Pozůstatkem koncepce podpovrchové tramvaje je mj. podoba stanice Hlavní nádraží, která na rozdíl od většiny ostatních stanic nemá ostrovní, ale boční nástupiště.

V jedné době se o této variantě uvažovalo i v Plzni, trať měla vést od hlavního nádraží zhruba k zastávce U Hlavní pošty.

V Brně se uvažuje o podzemní dráze, tzv. severojižním diametru, který by měl odlehčit hlavně centru města. +more Původně se mělo jednat o tramvajovou trať, současné plány počítají se železniční či vlakotramvajovou variantou.

Vyjma plánovaného diametru existuje v Brně podzemní tramvajová stanice Jírova, která se nachází na rychlodrážním úseku v městské části Líšeň. Důvodem výstavby této zastávky byl hluboký zářez uprostřed zástavby, který byl proto překryt, čímž bylo vytvořeno centrální náměstí s knihovnou a radnicí. +more V Brně se dále chystají dva tramvajové tunely. Jedná se o tunel pod Wilsonovým lesem a tunel do Univerzitního kampusu. Tunel do Univerzitního kampusu, u něhož radní schválili směnu pozemků, bude v hloubce 6-11 metrů pod zemí, bude mít délku 650 metrů a bude zde jedna podzemní stanice s pracovním názvem Nová Jihlavská. V červnu 2018 brněnští radní vypsali na podzemní tramvajovou trať ke kampusu výběrové řízení; zahájení výstavby úseku je plánováno na únor 2019. U tunelu pod Wilsonovým lesem se zpracovává dokumentace pro stavební povolení a podle plánů se má začít stavět v létě 2019. V minulosti byl plánován tramvajový tunel pod Špilberkem, realizována byla jeho průzkumná štola.