Politický režim
Author
Albert FloresRepublika|republiky
monarchie
Diktatura'>diktatury
další
Politický režim jako forma vlády představuje normativní subsystém politického systému. Zahrnuje v sobě všechny principy, pravidla a autority politického dění a také jejich průběh vzniku, vzájemné vztahy i samotný proces jejich fungování.
Politická norma
Politický režim je definován obsahem politických norem, které vytvářejí jeho charakter. Takové normy nastavují závazná pravidla a mantinely politického jednání, co je dovoleno a zakázáno, a to pro každého hráče politické hry.
Politická norma určuje: * „získávání politické moci,“ * „organizaci politické rivality,“ * „struktury nejvyšších orgánů státní moci,“ * „dělbu moci,“ * „přijímání závazných rozhodnutí rozdělování statků a závazků,“ * „vykonávání politické odpovědnosti.“
Typologie
Nejfrekventovanější způsob určení politických režimů vychází ze čtyř pojetí, která jsou vždy rozdělena na dvě části. Jedná se o politické režimy: * demokratické a autokratické, * konsensuální (konsociační) a majoritní (westminsterské), * parlamentní a prezidentské, * autoritativní a totalitní.
Z tohoto základu, pak vycházejí další typologie režimů. Mezi rozhodující faktory pro určení politického režimu patří mechanismum, jakým se ve státu dělí výkonná a zákonodárná moc a také charakter propojení, závislosti a vztahů mezi institucemi těchto dvou mocí. +more Na těchto principech se politické režimy dělí na: * parlamentní režimy ** A) podle vztahu vlády a parlamentu *** s převahou vlády - premiérský parlamentarismus (silný ve Spojeném království, slabý v Německu) *** s převahou zákonodárného sboru (Čtvrtá Francouzská republika) *** stranický kontrolovaný parlamentarismus (přibližná rovnováha obou mocí) ** B) podle vztahu premiéra k ostatním členům vlády (Sartori) *** prvního nad nerovnými *** prvního mezi nerovnými *** prvního mezi rovnými * prezidentské režimy ** severoamerický prezidencialismus ** jihoamerický prezidencialismus * poloprezidentské režimy.
Zvláštním typem je švýcarský konventní režim, jenž nestojí na dělbě moci, ale na principu jednoty státní moci prostřednictvím zákonodárného sboru - parlamentu, který disponuje jak legislativní tak i výkonnou mocí. Představuje tzv. +more vládu shromáždění.
Srovnání obecných principů režimů
parlamentní režim | prezidentský režim | poloprezidentský režim | |
---|---|---|---|
Reálný držitel výkonné moci | vláda | prezident | prezident a parlament |
right|Způsob volby prezidenta | nepřímo/přímo | přímo | přímo |
right|Reálný tvůrce vlády | parlament | prezident | prezident a parlament |
right|Co rozhoduje o trvání vlády | důvěra parlamentu | vůle prezidenta | důvěra prezidenta a parlamentu |
right|Prezident politicky odpovědný | není | není | není |
right|Politická odpovědnost premiéra a vlády | před parlamentem | center|- | před parlamentem a prezidentem |
Nedemokratické režimy
V nedemokratických režimech není moc rozdělena do jednotlivých pilířů, ale drží ji mocenské centrum - diktátor, politická strana, kolegiální orgán (junta) či jiná entita. Nastolen je tak jednolitý charakter státní moci, jenž vytváří hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti (vertikální), místo komunikace horizontální.
Nedemokratický režim může maskovat svou podstatu formální existencí institucí typických pro demokratické státy (parlament, ústava, soudní soustava), které jsou bezvýznamné a neplní svou funkci.
omezení nedemokratickým režimem:
* Omezená politická plurarita * Omezené lidská práva * Omezená svoboda médií * Omezená občanská participace * Omezený nebo žádný politický particismus