Cesko.wiki Polymerní materiál
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresPolymerní materiál je látka, která je složena z dlouhých řetězců molekul nazývaných polymerů. Tato molekulární struktura dává polymerním materiálům specifické vlastnosti, jako je elastickost, pevnost a odolnost vůči chemickým látkám. Polymerizace je proces vytváření polymerních materiálů, při kterém se malé jednotky nazývané monomery spojují do delších řetězců. Existuje mnoho různých typů polymerních materiálů, včetně plastů, elastomerů a vláken. Tyto materiály mají široké uplatnění ve výrobě různých produktů, jako jsou obaly, textilie, automobilové díly a lékařské pomůcky. Vývoj polymerních materiálů je důležitou oblastí vědeckého výzkumu, který se zaměřuje na vylepšování jejich vlastností a snižování jejich negativního dopadu na životní prostředí.
Polymerní materiál je materiál složený zcela nebo převážně z polymerů, tedy organických látek o vysoké molární hmotnosti. Použité polymery mohou být syntetické, ale i přírodní (např. polysacharidy nebo bílkoviny (proteiny). Mezi polymerní materiály patří hlavně plasty a přírodní i syntetické kaučuky, volně lze mezi ně řadit i laky, lepidla, apretační prostředky apod. Vlastnosti samotných polymerů jsou v materiálu upravovány a vylepšovány zejména pomocí různých přídavných látek (aditiv). Poměrně často se také používá směs dvou nebo několika polymerů, případně směs polymerů s dalšími látkami, a to i anorganickými (v tzv. polymerních kompozitních materiálech či ve vláknových kompozitech).
V plastech se mechanické, chemické i další vlastnosti materiálu upravují např. přídavkem změkčovadel (např. +more u PVC), stabilizátorů, antioxidantů, plniv, kompatibilizátorů, barviv, pigmentů apod. U kaučuků jsou zásadními přísadami plniva, např. saze, a vulkanizační prostředky, jejichž úkolem je zesíťovat původně lineární řetězce polymeru.
Literatura
Prokopová Irena: Makromolekulární chemie. 2. vydání. Praha : VŠCHT Praha, 2007.