Postkoloniální teorie je soubor teoretických přístupů, který se zabývá studiem dopadů kolonialismu a imperialismu na politiku, kulturu a společnost. Vychází zejména z poststrukturalismu a postmodernismu a zaměřuje se na dekonstrukci a reinterpretaci koloniálního a neokoloniálního diskurzu.
Tato teorie se zaměřuje na problematiku mocenských vztahů mezi koloniálními a metropolitními státy, a to nejen během koloniálního období, ale i ve soudobé postkoloniální době. Poukazuje na to, jak kolonizované země byly připraveny o svou kulturu a identitu, a jak tyto důsledky přetrvávají i po skončení koloniálního období.
Postkoloniální teorie se zaměřuje také na otázku rasismu a jeho vliv na postavení různých skupin ve společnosti. Poukazuje na to, jak rasové stereotypy a předsudky přetrvávají i po skončení kolonialismu a jak ovlivňují sociální a kulturní vztahy.
Dalším důležitým prvkem postkoloniální teorie je zkoumání kulturních aspektů kolonizace. Zaměřuje se na způsoby, jakými kulturní hodnoty a praktiky kolonizovaných zemí byly potlačovány a marginalizovány, a jak je možné je znovu obnovit a oživit.
Postkoloniální teorie se také zabývá politickými otázkami a hledá možnosti, jak překonat nejednotnost a nezávislost, které jsou důsledkem kolonizace a imperialismu. Hledá také nové formy politického subjektivitu a odporu proti dominanci metropolitních států.
Tato teorie má významný vliv v oboru postkoloniálních studií a kulturních studií. Její cílem je přispět k lepšímu porozumění kolonizace a imperialismu a hledat nové paradigma pro studium a interpretaci postkoloniálního světa.