Povstání Bar Kochby

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Povstání Bar Kochby bylo židovské povstání proti římské nadvládě v Jeruzalémě v letech 132-136 n. l. Vůdcem povstání byl šimon Bar Kochba, který byl považován za mesiáše. Povstání bylo vyvoláno po dlouhých zhoršujících se vztazích mezi Židy a Římany, zejména po zákazu židovské praxe podle Tóry a vypovězení židovského velení z Jeruzaléma. Povstání bylo v počáteční fázi úspěšné a židovská odbojová armáda, nazývaná Bar Kochbovci, získala kontrolu nad většinou Jeruzalémského území. Nicméně, Římané vyslali obrovské vojsko vedené císařem Hadrianem a po těžkých bojích si znovu podmanili Jeruzalém. Povstání skončilo v roce 136 n. l. s porážkou Bar Kochbovců a s tím spojeným masakrem a vyhnáním Židů ze země. Toto povstání je důležitou událostí v židovské historii a ovlivnilo další vývoj judaismu a židovského národa.

Povstání Bar Kochby (též druhá židovská válka) bylo druhé celožidovské povstání proti římské nadvládě, které se odehrálo v letech 132-135 pod vedením Šimona bar Kochby. Stejně jako první židovské povstání bylo i toto povstání Římany po nemalém úsilí potlačeno.

Prameny

+more7|vlevo'>Stříbrná mince ražená židovskými povstalci Na rozdíl od první židovské války, o které máme díky svědectví Iosepha Flavia dostatek informací, existuje k druhému židovskému povstání podstatně méně pramenů, takže mnohé okolnosti povstání nejsou známy. Důležitým pramenem jsou zejména zápisy Cassia Diona o římských dějinách (kniha 69) a archeologické nálezy v jeskyních v okolí Mrtvého moře, obzvláště ve Vádí Murabba'at, kde se židovští povstalci v poslední zoufalé fázi ukryli a zanechali po sobě kromě běžných nástrojů také své mince a množství hebrejských, aramejských a řeckých rukopisů (vzácné jsou zejména Bar Kochbovy vlastnoruční dopisy).

Vývoj povstání

Příčiny povstání nejsou zcela jasné, jednou z nich byl zřejmě plán císaře Hadriána na znovuvybudování zničeného Jeruzaléma v pohanské město Aelia Capitolina, ve kterém měl na místě zničeného chrámu stát Jovův chrám. Hadrián navíc zakázal Židům obřízku.

Do čela povstání se postavil Šimon bar Kozeba, který díky podpoře rabiho Akivy získal podporu židovských předáků. Se Šimonem byly spojovány mesiášské představy a bylo mu dáno nové přízvisko bar Kochba, což znamená „Syn hvězdy“. +more Když však byla rebelie Římany potlačena a mesiášské naděje zklamány, byl přejmenován na bar Koziba, tj. „Syn lži“. Mesiášské představy na jednu stranu přinesly velké sepětí povstalců a jejich houževnatý odpor, na druhou stranu však zapříčinily, že křesťané se od tohoto povstání distancovali.

Zprvu byli Židé velmi úspěšní - podařilo se jim dobýt Jeruzalém a velkou část území Judska. O závažnosti povstání hovoří i to, že k jeho potlačení vyslal Hadrián svého nejlepšího vojevůdce Sexta Julia Severa, který v bojích ztratil celou jednu legii. +more Římanům se však nakonec podařilo oblast zpacifikovat, vytlačili povstalce do Judské pouště, kde je nakonec pobili.

Výsledky války byly pro Židy hrozivé. Hadrián zakázal Židům jejich náboženství, popravoval jejich učence a zakázal vlastnit a užívat Tóru. +more Mnozí Židé byli odvedeni do otroctví. Na místě Jeruzaléma nechal postavit římské město Aelia Capitolina, do kterého byl Židům vstup zakázán a ve kterém byl vybudován chrám se dvěma sochami, jednou Jovovou, druhou vlastní, Hadriánovou. Judeu přejmenoval podle dávných Pelištejců na Palestinu, aby zahladil i sebemenší památku na židovské osídlení. Veškeré naděje, že Židé obnoví svůj stát, tak na dlouhá staletí vzaly za své.