Povstání Karpatské Siče

Povstání Karpatské Siče bylo kozácké povstání, které proběhlo v letech 1938 až 1939 v Podkarpatské Rusi proti československému území. Povstání bylo iniciováno v rámci snah karpatských Rusínů o autonomii a návrat k ukrajinskému národnímu vědomí. Hlavním vůdcem povstání byl Oleksa Dovbush, který dokázal sjednotit různé skupiny kozáků, agrárníků a levicových nacionalistů. Povstání začalo v říjnu 1938, kdy byla Podkarpatská Rus připojena k Maďarsku v důsledku Mnichovské dohody. Kozáci se postavili proti tomuto rozhodnutí a vytvořili odbojovou organizaci Karpatská Siče. Na začátku povstání dokázali dobýt několik sídel a vyhnat maďarské úřady. Nicméně jejich povstání se brzy střetlo s vojenskou silou československé armády a také s maďarskými a německými okupačními jednotkami. Situace se pro povstalce stala komplikovanou, protože nezískali očekávanou mezinárodní podporu. Na konci prosince 1938 byli kozáci nuceni ustoupit a přejít do partyzánského boje. Povstání Karpatské Siče bylo definitivně potlačeno v březnu 1939, kdy Maďarsko anektovalo Podkarpatskou Rus. Většina kozáků byla zajata nebo zabitá, zbytek se rozptýlil a pokračoval v boji proti okupantům až do roku 1945. Povstání Karpatské Siče má význam pro ukrajinskou historii jako symbol odporu proti okupaci a za svobodu. Po roce 1945 byla Podkarpatská Rus sestavena do Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla později přičleněna k Ukrajinské SSR.