Cesko.wiki Prajzština
Author
Albert FloresPrajzština, též hlučínské nářečí, je nářečí češtiny, respektive podtyp lašských nářečí, užívaný na Hlučínsku.
Historické a geografické vymezení
11. června 1742 byl uzavřen Vratislavský mír mezi Marií Terezií a pruským králem +more_Veliký'>Friedrichem II. , čímž byl ukončen pruský výboj o rakouské dědictví. Marie Terezie Prusku odstoupila Kladsko a téměř celé Slezsko (s výjimkou Niska, části Opavska, Krnovska a Těšínska). Novými hranicemi Hlučínska se tak stávají řeky Opava a Odra. Obyvatelé, kteří žijí za řekou (na území Hlučínska), se stávají Prusy (prajzaci), zbytek území zůstává ve vlastnictví císařovny (cisaraci). Ztrátu Slezska potvrzuje i Drážďanský mír (25. prosince 1745), který je uzavřen po druhém útoku Pruska proti Habsburské monarchii.
Tento stav přetrvával až do roku 1918. Na území Hlučínska vzniklo specifické nářečí. +more Prajzština má vlivy tří jazyků: češtiny, polštiny a němčiny. Starší obyvatelé zcela samozřejmě vkládají do své mluvy germanismy nebo dokonce celé německé věty.
V hlučínském nářečí publikují místní autorky Lidie Rumanová a Jana Schlossarková.
Jevy charakterizující lašské nářečí
Zrušení rozdílu mezi dlouhými a krátkými samohláskami
* Hlavní slovní přízvuk bývá na druhé slabice od konce slova
* Ť, ď, st nahrazováno č, dž,šč Měla tak čisto, že by se dalo z dlažky ješč. /Měla tak uklizeno, že by se dalo jíst ze země./
* Používání předložky do místo předložky k, ke a ani místo jako Idu do doktora. /Jdu k lékaři./
Hledži ani huš do šklenky. /Hledí jako husa do flašky./
Zadarmo i do buta. /Když je to zdarma, bereme všechno./
* Častější e uprostřed slova Žaden něni ušity do mustra. /Nikdo není 100%./
* 3. osoba množného čísla přítomného času má koncovku -u. Miž či tlušči schudnu, či chudži budu pod zelenum. /Než ti tlustí zhubnou, hubení budou mrtví./
* Sblížení tvrdých a měkkých typů podstatných jmen středního rodu s koncovkou -o. Ma srco v galatach. /Má strach./
* Snaha o zevšeobecnění skloňovaných koncovek. šV 3. +more pádě množného čísla podstatných jmen všech rodů a skloňovacích typů je koncovka -am, jen výjimečně u některých podstatných jmen rodu mužského a u podstatných jmen rodu středního typu „kuře“ koncovka -um. Je s ostudum jedna ruka. /Dělá ostudu. /.
* Používání germanismů Na Mutertag se v Kravařu dorty honcuju. /Na svátek matek se v Kravařích pečou dorty./
Maryka čapni, fliger leči. /Marie dřepni si, letí letadlo./
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10316514703-na-hranici-tradic/411236100211023-na-prajzske-se-povedalo/]Reportáž České televize o hlučínském nářečí[/url] * [url=http://is. muni. cz/th/263963/ff_b/]Einfluss des Deutschen auf die Hultschiner Mundart[/url].