Pranýř

Gotický pranýř ze 16. století (Schwäbisch Hall, Bádensko-Württembersko Pranýř (z německého Pranger téhož významu) je označení pro trestní nástroj v podobě sloupu, klády, klece, kozy, vyvýšeného lešení či jiného pevného uchycení, k němuž byl trestaný člověk připoután a prezentován široké veřejnosti. Účelem pranýřování bylo zostudit dotyčnou osobu i její chování před obyvatelstvem a současně širší veřejnost před nevhodným jednáním důrazně varovat. Kromě ztráty společenské prestiže trestaný i fyzicky trpěl - v závislosti na počasí, délce trestu a formě pranýřování. Pranýř byl místo hanby, ponížení a utrpení.

Původ trestu

Uvržení do klády a některé další formy veřejného pranýřování existovaly už ve starověku. V kodifikovaném tuzemském právu se pranýř objevil v 11. +more století. V následujícím 12. století je užíváno pranýře doloženo v řadě evropských zemí. Anglický spisovatel a novinář Daniel Defoe, uvržený do kládového pranýře.

Různé varianty pranýře

Nejčastější evropskou formou pranýře byl dřevěný, později kamenný sloup, postavený většinou na náměstí, rynku nebo v blízkosti kostelů a radnic. Prostě tam, kde docházelo k velkému shromažďování obyvatelstva. +more Ve středověku a raném novověku uvázáním k pranýři trestáni nepoctiví obchodníci a řemeslníci, drobní zloději, prostitutky, hádavé ženy, ale i politicky nepohodlní jedinci (v Anglii roku 1703 například novinář a pamfletista Daniel Defoe).

Lidé byli k pranýři přivazováni řetězy nebo lanem. V Anglii, Francii ale i jinde míval pranýř podobu sloupku s kládou, v níž byly do otvorů uzavřeny ruce a hlava trestaného. +more Na mnoha místech měl pranýř podobu uzavřené dřevěné, případně kovové klece (dochovala se například v Levoči na Slovensku), ze které trestaní jedinci neměli úniku. Byli odevzdáni na pospas kolemjdoucímu davu, který je mohl hanobit, pliváním, urážkami, posměchem a někdy i ranami. U pranýře se také dalo mučit nebo vykonávat menší tělesné tresty, zejména výprasky rákoskou, proutěnou metlou či karabáčem. Jindy byli nepoctivci a smilníci z úřední vůle potřeni medem a vystaveni hmyzu.

Pranýř v moderním represivním vězeňství

Na většině míst střední a západní Evropy přestal být civilní pranýř na veřejnosti používán nejpozději během první poloviny 19. století. +more Z praxe ale úplně nevymizel, byť termín pranýř se už rovněž přestal používat. Jako trest v uzavřené komunitě byl však v nezměněné síle dál používán ve vojenském soudnictví a také v některých věznicích. K bolestivému pranýřování pro výstrahu docházelo také v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Nejnověji je užívání pranýře v tuzemském vězeňství doloženo z let 1949-1953. Opakovaně k němu mělo docházet přinejmenším v jednom z uranových táborů nucené práce. Přímo obludných rozměrů dosáhlo však pranýřování na mraze v pozdějších trestaneckých táborech na Jáchymovsku a Horním Slavkovsku, kde při pranýřování docházelo k tak skandálním nezákonnostem, že se jimi musely zabývat i komunistické justiční orgány.

Galerie

Soubor:Kalsching-2011-07-23-SochaSvatehoJanaNepomuckeho. jpg|Chvalšiny Soubor:Náchod pranýř 01. +morejpg|Náchod (1659) Soubor:Priethal-2006-09-30-Pranyr. JPG|Přídolí Soubor:Pranýř (sloup hanby). jpg|Rosice Soubor:PranyrLuciePro. JPG|Starý Jičín Soubor:Valašské Klobouky, pranýř. jpg|Valašské Klobouky Soubor:Gelle 1813. JPG|alt=|Holice (okres Dunajská Streda) Soubor:Levoca11Slovakia85. JPG|pranýř na náměstí v Levoči Soubor:Krzeszów, pręgierz - 15 czerwca 2011 r. jpg|Krzeszów.

Související články

Trest (výchovný prostředek) * Kláda * Trestná koza * Pranýř v uranových táborech * Věznice

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Středověká Evropa Kategorie:Fyzické tresty Kategorie:Mučicí nástroje Kategorie:Středověká společnost