Cesko.wiki Praotec Čech
Author
Albert FloresPraotec Čech je mytická postava, která je považována za zakladatele českého národa. Podle legendy byl Praotec Čech vůdcem staroslovanského kmene, který opustil svou vlast a vydal se na dlouhou cestu na západ. Po mnoha peripetiích se kmen dostal na vrchovinu, odkud spatřil úrodnou nížinu. Zde se usídlil a založil Čechy. Podle pověsti pochází jméno Praotec Čech od Čecha, který byl nejvyšším knězem a vůdcem kmene. Také se traduje, že Čech zemřel na hoře Říp a stal se ochráncem země. Odpovědnosti kmenového vůdce tak převzal jeho syn Lech, který úspěšně bránil zemi před nepřáteli. Praotce Čecha, stejně jako jiné mytické postavy, nelze historicky doložit. Legenda o něm však hrála důležitou roli při formování české národní identity a byla využívána jako symbol jednoty a odvahy v průběhu českých dějin. O Praotci Čechovi se píše také v kronikách Kosmovy Královedvorské a Zbraslavské, které vznikly v 12. století. Dnes je o Praotci Čechovi mnoho diskuzí mezi historiky a badateli, kteří se snaží odhalit, jaká je jeho skutečná historická podstata nebo zda vůbec existoval. I přes tyto diskuse i nadále zůstává Praotec Čech nedílnou součástí českého kulturního dědictví a věření.
Praotec Čech je legendární prapředek, který podle českých pověstí o svém původu přivedl svůj lid do země, která po něm byla pojmenována Čechy.
Pojmenování kmene či národa podle postavy řadí Čecha mezi takzvané eponymní hrdiny, jako je římský Romulus, řecký Hellén nebo francký Francion. V Kosmově kronice je nazýván jménem Boemus, které souvisí s latinským označením Čech „Bohemia“, odvozeným od keltského kmene Bójů. +more Jméno Čech se objevuje až v Dalimilově kronice. Titul, který je mu v různých pramenech přisuzován, se liší. V Kosmově kronice je označován pouze jako stařešina (senior) a pán, Dalimilova kronika mu přisuzuje nejasný titul lech a Hájkova kronika titul knížete.
V některých dílech je mu přisuzován bratr jménem Lech, který měl být zase prapředkem Poláků. Tato postava se však nejdříve objevila v uherských a polských kronikách 13. +more a 14. století a to společně s postavou jménem Rus (Čech, Lech a Rus). V českých pramenech se poprvé objevuje až v kronice Přibíka Pulkavy z Radenína sepsané na konci 14. století. Postava Lecha se poté objevovala i v pozdějších dílech, například Hájkově kronice či Starých pověstech českých.
Kdy legendární postava měla žít, není jasné, z logiky věci (příchod Slovanů do české kotliny) by mělo jít o raný středověk okolo 6. +more století. V Hájkově kronice je uváděno datum jeho příchodu v roce 644 a smrti v roce 661, to však není nijak doloženo. V takovém případě by se jeho působení krylo s existencí Sámovy říše.
Prameny
Vyobrazení Lecha a Čecha na dřevorytu z Chronica Polonorum od Matěje Miechowského z roku 1521. +more Kosmovy kroniky, obrázek ze 14. století: Bratři Čech a Lech. .
Kosmova kronika
V latinsky psané Kosmově Kronice Čechů se vypráví o příchodu bezejmenného lidu do dnešních Čech, kde
Následuje Čechova oslavná řeč o zemi, do které dorazili a otázka, jak by měla být pojmenována. Jeho lid mu odpověděl takto:
Následně byl Čech dojat a pronesl další řeč k nové zemi.
Dalimilova kronika
V česky psané veršované Kronice tak řečeného Dalimila z počátku 14. století se poprvé objevuje motiv Charvátské země, vraždy, výstup na Říp a titul lech:
Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
V Kronice české Přibíka Pulkavy z Radenína z druhé poloviny 14. století příběh vychází z Dalimilovy kroniky, ale Čech je líčen jako obyčejný člověk, nikoliv jako stařešina či lech. +more Objevuje se zde však postava jeho bratra Lecha, který osídlil Polsko.
Hájkova kronika
Kronika česká Václava Hájka z Libočan z první poloviny 16. století vychází z předchozích zpracování látky, ale zároveň přináší řadu nových motivů, zpravidla považovaných za autorovu literární invenci. +more Přesto právě toto dílo svojí velkou čteností zajistilo popularizaci příběhu o Čechovi a stalo se kanonickým až do dob Jiráskova zpracování. Příchod Čecha do nové vlasti je Hájkem datován do roku 644 a v charvátské zemi je mu přisouzen hrad Psáry, zatímco jeho bratru Lechovi Krapina. Taktéž je jmenován Čechův syn Kleň, zakladatel Klenče.
V Hájkově kronice je Čechovi přisouzen hrob v obci Ctiněves na úpatí Řípu kde měl roku 661 skonat a být pochován. O tomto hrobu existuje řada pověstí.
Literární zpracování
Legenda o praotci Čechu
Čech se také objevuje v díle Legenda o praotci Čechu Sofie Podlipské z roku 1888. Je zde představen jako charvátský válečník bojující proti Hunům a Markomanům. +more Navštěvuje také budoucí Čechy kde se objevuje řada keltských motivů jako korkonti „krkonošští obři“ a druidi, s kterými se přátelsky stýká. Také je zmíněn hrad Zvíkov, údajně vystavěný Římany bojujícími proti Markomanům.
Staré pověsti české
Ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska je příběh o Čechovi již silně rozvinut a obsahuje řadu pozdních motivů. Zde následuje počátek vypravování z této knihy:
Ostatní
Na českém internetu lze nalézt pověst o dceři Čecha, která se zamilovala do muže, kterého její otec nesnášel. Proto se svým milým utekla na jih země, kde je po letech Čech potkal a usmířil se s nimi. +more Manželé se však odmítli odstěhovat zpět domů, protože si na tom místě, pozdějším Zvíkově, „již zvykli“.
Výklad
Většina historiků považovala příběh o Čechovi za ohlas, přinejmenším vzdálený, „pravé lidové“ pověsti, a hledala v ní určitý historický základ. Za autentické byly považovány již Pavlem Josefem Šafaříkem a Františkem Palackým, ale také badateli pozdějšími, motivy které se objevily až v Dalimilově kronice, například příchod Čechů z Charvátska (Charvátská země).
Autenticitu Kosmova vyprávění, a jeho následovníků, odmítl v duchu pozitivismu Lubor Niederle a považoval jej za literární fikci, přinejlepším inspirovaný nějakou místní pověstí o Řípu. V Kosmově líčení příchodu do Čech je nalézána řada shod s Vergiliovou Aeneidou, a biblický příběh o příchodu Izraelitů vedených Mojžíšem do Kanaánu, Dalimilův motiv odchodu z domova z důvodu spáchané vraždy zase připomíná Mojžíšův odchod z Egypta. +more Někteří amatérští badatelé spojují postavu Čech s dřívějším keltským osídlením a považují tak za jeho předobraz například Segovese.
Charvátsko
V Dalimilově kronice je uváděna jako vlast Čecha a jeho lidu Charvátsko. V důsledku všeobecně přijímaného názoru o příchodu Čechů z východu nebyla tato země ztotožněna s jihoslovanským Chorvatskem, ale Bílým Charvátskem zmiňovaným +more_Porfyrogennetos'>Konstatinem Porfyrogenetem. Umístění české pravlasti na Balkán by tak bylo omylem.
Lubor Niederle v souvislosti s Dalimilovým přisouzením balkánské pravlasti Čechům upozornil na učenou teorii v ruské Pověsti dávných let o ilyrském či panonském původu Slovanů. Podle tohoto konceptu by po zmatení jazyků museli předci Čechů putovat z Šineáru do Čech přes Balkán. +more Problémem této hypotézy je však že na základě této geografické logiky, která ostatně nebyla středověkému myšlení vlastní, by musely hledat své předky na Balkáně všechny evropské národy, snad s výjimkou Rusů, u nichž měla právě tato teorie vzniknout.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. rozhlas. +morecz/toulky/vysila_praha/_zprava/0015-schuzka-15-10-1995-prichod-lidu-praotce-cecha-nejstarsi-slovane-u-nas--298149]Český rozhlas - Příchod lidu praotce Čecha[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0023-schuzka-10-12-1995-stare-povesti-ceske-aneb-causa-praotce-cecha--299422]Český rozhlas - Staré pověsti české aneb Causa praotce Čecha[/url] * [url=http://hora-rip. cz/praotec-cech. php]Vývoj příběhu o praotci Čechovi[/url].
Kategorie:Postavy českých pověstí Kategorie:Legendární panovníci Kategorie:Eponymní hrdinové Kategorie:Mytičtí prapředci