Cesko.wiki Profanace
Author
Albert FloresProfanace či profanování je termín vzniklý z latinského pojmu profanum. Ten je hojně využíván při odlišování kategorií ve společenských vědách, zvláště v sociologii, kde jej používal například Émile Durkheim při popisu sociální reality západního křesťanství. Ve svých studiích rozlišoval dvě navzájem protikladné oblasti lidské činnosti, a to oblast sakrální a proti ní stojící profánní, a popisoval vztah mezi nimi. Odvozený pojem profanace je pak využíván pro popis zesvětštění prostoru lidského života, který měl dříve charakter sakrální. V pozitivním smyslu je pak tento jev vnímán jako odkouzlení, v neutrálním jako banalizace a v negativním smyslu jako znevážení.
V krajnějších případech se pak profanace používá pro záměrné zneuctění a znevážení sakrálního prostoru. Může se jednat o různou formu vzájemně podobného jednání prohřešujícího se proti posvátnosti míst, osob, úkonů, slov a jiných. +more V konkrétních případech pak jde o svatokrádež, klení, blasfémii a jiné.
Dějiny profanace
Daniela Tinková ve svém článku nastiňuje, že dějiny prohlubování profanace západního světa gradují zhruba od 16. +more století až do začátku 19. století. Vysvětluje, jak se od dob pronásledování čarodějníků a čarodějnic, neustálého strachu z tajemna, dob vzniku mnoha lidových pověstí, postupně měnila situace. Konstatuje tlak vrchností na maximální sociální disciplinaci, zesílený obzvláště v dobách válek a zmatků, a jeho důsledky. Potlačování profanace jako smrtelného nebezpečí vysvětluje jako obranný mechanismus společnosti bránící jejímu rozkladu. Popisuje též reakci barokní kultury na známky počínající profanace. Ta proti rouhačství a cynismu vystoupila „medializací“ zázraků, při nichž se bezbožným svatokrádežníkům po jejich zločinu dostalo drastické odplaty například v podobě nemoci či nešťastné události.
Další epochu pak Daniela Tinková popisuje jako dobu „vítězství božského architekta v kritickém diskursu“, jak nazývá vliv osvícenských myšlenek na rychle postupující sekularizaci a profanaci. Tento vliv se projevil též na mírnější právním posuzování rouhání, ale postihy za fyzické narušení sakrálního prostoru, tj. +more svatokrádež, zůstávaly poměrně přísné. Na začátku 19. století však špičky společnosti postupující profanaci zbrzdily, a to ve většině evropských států vlivem systému Svaté aliance, což se projevilo v opětovném zpřísnění trestů za tyto nejkrajnější prohřešky jako byla svatokrádež.