Prosincová ústava

Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-uherské monarchie. K úpravě došlo takzvanou dubnovou ústavou v roce 1873, která zejména zavedla přímé volby do Říšské rady.

Členění

141/1867 ř. z. +more (zákon o říšském zastupitelstvu) - ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament * 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech) - svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod. * 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) - nově zřízen ve Vídni * 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) - zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod. * 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) - vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“) * 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) - vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“, vymezil celostátní kompetence, definoval společná ministerstva Rakouska-Uherska (Ministerská rada pro společné záležitosti) a delegace coby sbory zástupců parlamentů obou součástí monarchie pro rozhodování o společných otázkách * 147/1867 ř. z. (dualismus).

Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko, konkrétně (v dobovém slovníku) „v Čechách, Dalmatsku, Haliči a Vladiměřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku, Korutansku, Krajinsku, v Bukovině, Moravě, Slézsku, Tyrolsku, Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišíku, též v městě a okršlku Trstském”.

Kategorie:Dějiny Rakouského císařství Kategorie:Ústavy Rakouského císařství Kategorie:Politický systém Rakouska-Uherska Kategorie:Ústavní vývoj v Česku Kategorie:1867 Kategorie:Předlitavské ústavní právo