Protipřenos

Přenos

Pojem „protipřenos“ úzce souvisí s pojmem „přenos“. Přenos je vztah mezi nositelem a klientem, kdy klient přenáší na nositele své minulé zkušenosti, vztahy, city, apod. +more V takovéto situaci může vzniknout přenosová neuróza - přenesení zkušeností a citů do vztahu k nositeli. Nejde jen o iluzivní vnímání druhé osoby, přenos často obsahuje nevědomé potřeby manipulovat s lidmi či vyprovokovat situace, v nichž se skrytě opakují zkušenosti s dřívějšími vztahy.

Sigmund Freud a psychoanalýza

Sigmund Freud Pojem „protipřenos“ použil jako první známý psychoanalytik Sigmund Freud. +more Uvedl, že protipřenos vzniká vlivem pacienta na analytikovy nevědomé pocity, jehož příčinou jsou analytikovy komplexy a vnitřní odpor, a jehož důsledkem je pak omezení analytikovy schopnosti podrobovat pacienta analýze. Analytik se musí obrnit - „vytvořit si hroší kůži, již potřebuje, aby mohl protipřenos ovládnout“.

Jelikož je protipřenos nevědomý mechanismus, musí být rozpoznán a přemožen - pokud si ho uvědomíme, zničíme ho. Proto Freud zdůrazňuje, že je třeba protipřenosovou reakci analyzovat, porozumět jí, a tím redukovat její intenzitu. +more Nejsilnější dojem udělá přiznání pocitů k pacientovi - ten se stane přirozeným, přátelštějším a otevřenějším. Emocionální harmonie, která potom nastává mezi lékařem a pacientem, se nazývá „raport“ termín „le rapport“ - z francouzské psychologické školy).

Příklad protipřenosu lze ilustrovat i na jedné Freudově anekdotě: „Pastor šel obrátit na víru těžce nemocného pojišťovacího agenta. Jejich rozmluva trvala velmi dlouho - když pastor konečně vyšel z pokoje, ukázalo se, že nemocný zůstal i nadále bezvěrcem, ale pastor se nechal pojistit. +more“.

Dva významy protipřenosu

Podle Freuda může být protipřenos vykládán buď jako terapeutova nevědomá a neurotická reakce na pacientův přenos, nebo jako ekvivalent pacientova přenosu vůči analytikovi (předpona proti- zde pouze odlišuje přenos pacienta vůči analytikovi a přenos analytika vůči pacientovi).

Protipřenos jako obecný komunikační problém

Vše, co bylo uvedeno výše, se dá aplikovat nejen na vztahy lékař - pacient, ale i na jakoukoli komunikační situaci. V tomto článku uvádíme obecný vztah nositel - klient, kdy „nositel“ může představovat nadřízeného, rodiče, učitele, lékaře, policistu, číšníka, prodavače apod. +more, který vystavuje „klienta“ (podřízený, dítě, pacient, zákazník apod. ) svému protipřenosu. Konflikt Obecně je jakékoli vnášení konfliktů nositele protipřenosu do komunikační situace rušivé, jelikož klient je nucen reagovat na jemu nevlastní problémy. A i zde platí, že odhalení pocitů nositele vůči klientovi je velmi důležité. Například rodiče či učitelé se často nutí do přátelských postojů vůči dětem, i když jsou neposlušné - děti jsou si však dobře vědomy narůstající negativní tenze a potřebují, aby došlo k projevu této agresivity ze strany dospělých (i když potom dítě dostane vynadáno, pociťuje úlevu).

Jádrem protipřenosu jsou zpravidla dřívější zkušenosti jeho nositele, které nebyly dostatečně zpracovány, a tudíž má nositel tendenci je projektovat do současných vztahů. Zpravidla jde o zkušenosti s významnými osobami z dětství, jako jsou rodiče, prarodiče, sourozenci či učitelé. +more Pokud u nositele nebyly naplněny jeho základní potřeby v těchto vztazích (bezpečí, přijetí, ocenění), nebo zažil frustraci, zraňování nebo odmítání, má tendenci vytvořit si pravidla ve vztazích k druhým lidem, která ho před dalším stresem ve vztazích chrání (ovšem za cenu menší otevřenosti v těchto vztazích). Následující vztahy pak upevňují pohled na vztahy původní, který se stává automatickým, z velké části nevědomým a nereflektovaným. Tento automatický „schematický“ pohled pak ovlivňuje chování k druhým.

Okolnosti protipřenosu

Typy osobností Na protipřenos má vliv mnoho skutečností. +more Je to především osobnost nositele - jeho rysy, lidskost, zralost či trpělivost. Záleží na tom, jaké má nositel životní preference a hodnoty, důležitá je míra jeho sebereflexe a otevřenosti. U klienta velice záleží na tom, zda je pro nositele atraktivní, či nikoli. Ne/atraktivitu klienta může nositel protipřenosu vnímat skrze jeho osobnost, vzhled, ale i postavení či konexe ve společnosti. Velký vliv na protipřenos má i rodina či vzdělání - jak už bylo řečeno výše, právě nevyřešené vztahy s rodiči či učiteli jsou velmi často příčinou problémů ve vztazích pozdějších. Na protipřenos mohou mít negativní dopad i životní situace a problémy nositele (rozvod, problémy s pojišťovnou apod. ) či somatické vlivy jako jsou například nemoci nebo jen pouhá únava.

Dělení protipřenosu

Protipřenos se může projevovat různými způsoby a zjednodušeně lze tyto projevy klasifikovat jako pozitivní (především kladné pocity ke klientovi, v myšlení a chování nositele převažují sympatie, náklonnost, podpora, ochota apod. ), negativní (především negativní pocity, v myšlení a chování nositele převažují hněv, nepřátelství, zklamání, strach, podezíravost apod. +more) či ambivalentní (objevuje se obojí).

Další dělení protipřenosových reakcí

V užším smyslu slova se dá mluvit o konkrétnějším dělení protipřenosových reakcí na devět typů: * mírně pozitivní Ve vztahu nositele a klienta v podstatě není žádný problém, dobře se jim spolupracuje a není důvod nic měnit. * obdivující Vztah, kdy je klient pro nositele nějakým způsobem výjimečný (krásný, originální, inteligentní apod. +more). Nositel ho obdivuje, někdy je jím přímo fascinován. Pro zlepšení vztahů a redukci protipřenosu by si měl nositel ujasnit vlastní postoje, jejich kořeny a vliv na jeho chování vůči klientovi. * overprotektivní Jak již název napovídá, nositel má pocit, že klient si sám neporadí, a tudíž že ho musí nositel sám chránit, pomáhat mu a radit, jinak se klientovi něco stane, a bude to chyba právě nositele. Vztah může dojít až do situace, kdy nositel klienta přímo řídí a vůbec ho nenechává samostatně jednat. V tomto případě by si měl nositel opět ujasnit své vlastní postoje a nechat rozhodování a plánování věcí na klientovi. * erotické Pokud je nositel ke klientovi sexuálně přitahován, flirtuje s ním, „nechtěně“ se ho dotýká, často s ním mluví o sexu apod. , nutně si musí své chování uvědomit, přiznat si své pocity ke klientovi a pokud možno se jich zbavit, nebo je alespoň neprojevovat. * bojácné Tyto reakce jsou charakteristické tím, že se nositel bojí, že by mu mohl klient ublížit, vysmát se mu nebo ho odmítnout. V důsledku toho nositel pociťuje strach, úzkost, bojí se klientovi sdělit, co si doopravdy myslí. V tomto případě by měl nositel pracovat hlavně na svém sebevědomí a sebepřijetí. * útočné Může se stát, že klient nositele z nějakého důvodu irituje. To vede k tomu, že nositel má na klienta vztek, moralizuje a poučuje ho, bagatelizuje jeho potřeby, popřípadě na něho záměrně nemá čas. Nositel by si měl své agresivní chování uvědomit a redukovat ho. * nedůvěřivé Pokud nositel neví, co po něm klient chce, pociťuje obavy či napětí a spolupracuje s klientem pouze „formálně“. V takovém případě by měl nositel zpracovat své postoje a svůj vztah s klientem si vyjasnit. * soupeřivé V případě, že má nositel pocit, že se na něj klient vytahuje, soupeří s ním v názorech, chlubí se a předvádí a velmi špatně nese klientovy výhry. Tak jako v předchozím případě by měl nositel zpracovat své postoje vůči klientovi, popřípadě jít do přímé konfrontace s ním s cílem vyjasnit si vzájemné postoje. * pohrdavé Příkladem těchto reakcí je, že si nositel myslí, že klient je hlupák (slaboch, hysterický apod. ) a tím pádem jím pohrdá, nudí se s ním, povyšuje se nad něj, bagatelizuje jeho potřeby a posmívá se mu. Zde je potřeba zapracovat na vzájemných mezilidských vztazích, najít příčinu nositelových pocitů a postojů a zredukovat jejich působení na klienta.

Odkazy

Literatura

de NENNIE, Anita. Když ty nejsi ty. +more Praha: Portál, 2020. . * HARAZIMOVÁ, Marie. Protipřenos u terapeutů pracujících s pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Olomouc, 2007. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta filozofická. * SAIC, Martin. Protipřenos v psychoanalýze. Praha: Triton, 2005. . * VYKOPALOVÁ, H. Komunikace jako součást profese. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2005. . * HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Praha: Budka, 2003. .

Externí odkazy

Protipřenos v supervizi v kognitivně behaviorální terapii [url=://www. psychiatriepropraxi. +morecz/pdfs/psy/2011/02/09. pdf * Přenos a protipřenos [online]online]. [Cit. 20. 11. 2012]. Dostupné z:[/url]. [Cit. 20. 11. 2012]. Dostupné z: http://managementcoaching. blogspot. cz/2008/04/penos-protipenos. html.

Související články

Psychoanalýza * Sigmund Freud * Komunikace

Kategorie:Psychoanalýza