Cesko.wiki Protoúnětická kultura
Author
Albert FloresProtoúnětická kultura je neolitická kultura, která existovala v období mezi lety 3300 a 3000 př. n. l. na území dnešního Česka a některých přilehlých regionů. Je pojmenována podle vesnice Únětic na Žatecku, kde byly poprvé nalezeny archeologické pozůstatky této kultury. Protoúnětická kultura se vyznačuje přechodem od zemědělství k pastevectví a různými inovacemi ve zpracování kovů, zejména mědi. Její obyvatelé zhotovovali nádobí, zbraně a šperky z mědi, dále také keramiku, kamenné nástroje a šperky z jantaru. Kultura je známa také pro své pohřební rituály, které zahrnovaly kremace a uložení popele do keramických nádob. Významné naleziště Protoúnětické kultury se nachází například na přemyslovském hradišti u Pražského hradu. Vzhledem k nedostatku písemných záznamů je o této kultuře známo jen velmi málo informací. Archeologové se snaží rekonstruovat život a zvyky jejích obyvatel pomocí archeologických nálezů a prostřednictvím porovnání s jinými kulturami té doby. Protoúnětická kultura představuje významnou součást neolitického vývoje v Českých zemích a její studium je důležité pro pochopení starověkých dějin této oblasti.
Jako protoúnětická kultura je označována raná fáze únětické kultury spadající ještě na závěr eneolitu.
Pohřebiště
Protoúnětická kultura je známa výhradně z pohřebišť, neboť sídliště objevena zatím nebyla. Mezi známá protoúnětická pohřebiště patří Těšetice, Syrovice, Jiříkovice, Opatovice u Rajhradu nebo Moravská Nová Ves-Hrušky. +more Koncentrace pohřebišť je na jihovýchodní Moravě a směrem do Čech jich prudce ubývá. Většinou se jedná o malá pohřebiště mající okolo 20 hrobů; největší pohřebiště se 47 hroby bylo objeveno v Pavlově.
Pohřební ritus
Hroby protoúnětické kultury byly ploché kostrové a v počátcích se v malém množství objevovaly také žárové pohřby, ale ty postupně mizí. Nebožtíci byli ukládáni většinou v mírně skrčené poloze. +more Muži byli ukládáni na pravý bok, kdežto ženy byly pokládány na bok levý. Výbavu hrobů tvořila především keramika, případně kamenná či kostěná industrie a výjimečně měděné předměty.
Keramika
Keramika měla stále ještě eneolitický charakter, ale byla o mnoho méně kvalitní, než keramika kultury zvoncovitých pohárů. Byla vypalována na otevřeném vypalovacím zařízení a nepravidelným vypálením vznikala jinak barevná „oka“. +more Vypálení vytvářelo hnědošedý povrch s červenavými oky a povrch nebyl vyhlazen.
Výzdoba keramiky byla poměrně skromná - maximálně plastické podkovy, plastická svislá či horizontální žebra, plastická důlkovaná páska nebo ryté svislé třásně. Běžně se používaly hrnce a hrnky, mísy, džbány a džbánky. +more Méně často se vyskytovaly amforky, pohárky a dvouuché nádoby.