Prstýnkáři

Prstýnkáři byl neoficiální název příslušníků odbojové skupiny Všeobecné národní hnutí (někdy též nazývané Národní odboj či Domácí odboj) za protektorátu. Jejich poznávacím znamením byl prstýnek s vyraženou hvězdou. Ilegální skupina vznikla z členů Svazu rotmistrů a poddůstojníků poté, co byla nacisty tato organizace rozpuštěna. V čele prstýnkářů stáli rotmistr Antonín Svatoš. a František Rožánek.

Ilegální činnost

Prstýnkáři pomáhali ukrývat osoby hledané gestapem, vydávali letáky, distribuovali ilegální časopisy, organizovali sabotážní akce malého rozsahu. Dále shromažďovali také zbraně a rovněž soustřeďovali finanční prostředky na podporu rodin a příbuzných zatčených nebo jinak perzekvovaných spoluobčanů.

Volavčí síť

Do jejich sítě byl gestapem nasazen konfident , bývalý rotmistr československé armády Antonín Nerad. Udával Němcům konspirativní byty, chystané akce i jména a adresy odbojářů, zapojených do odbojové činnosti. +more Podle některých pramenů to byl právě Antonín Nerad, kdo prozradil schůzku podplukovníka Josefa Balabána v dejvické lekárně dne 22. dubna 1941 a umožnil tak (po krátké přestřelce) jeho dopadení a zatčení.

Prstýnkáři ve východních Čechách

Prstýnkáři působili kromě Prahy po celém tehdejším území protektorátu. V kolínské organizaci Domácí odboj to byl např. +more archeolog MUDr. František Dvořák, přítel Otakara Moravce.

Poválečný soud

V roce 1947 byli Antonín Nerad a Antonín Svatoš souzeni jako konfidenti gestapa. (Nerada označil jako konfidenta již v roce 1942 ve svém motáku plk. +more Josef Churavý. ) Antonín Nerad byl odsouzen k trestu smrti a popraven.

Odkazy

Poznámky

Reference

Kategorie:Odbojové organizace v Protektorátu Čechy a Morava