Prvovýstup

Americký horolezec Henry Barber během prvovýstupu divokou cestou (savage journey) na nejvyšší horu Tasmánie Mount Wellington v roce 1975 Edmund Hillary a Tenzing Norgay stanuli jako první na vrcholu Mount Everestu v roce 1953 Prvovýstup je první úspěšné, dokumentované zdolání horolezecké cesty. Zvláštní postavení mezi prvovýstupy má první zdolání vrcholu hory, významné je i první zdolání určité stěny či skalní věže nebo jehly (jinak než horolezecky nedostupné), nebo vyřešení problému. Hodnota porvovýstupu je dána významem zdolaného objektu, obtížností prvovýstupu a stylem jeho provedení. Vyšší hodnotu má obtížnější prvovýstup v lepším stylu, s použitím menšího počtu umělých a podpůrných prostředků. Bez kyslíku, s menším počtem skob, s vklíněnci místo nýtů a skob a podobně. Prvovýstup zahrnuje nalezení objektu, vytipování vedení cesty a zajištění. Zejména u sportovního lezení nebo drytoolingu se stává, že někdo přeleze projekt, který na skále nalezl a osadil jištěním (navrtal) někdo jiný. Pak se takovému výstupu říká prvopřelez. Na umělých stěnách se pro klienty lezecké cesty z umělých chytů takzvaně staví.

Údaje o prvovýstupech evidují v ČR oblastní vrcholové komise Českého horolezeckého svazu a také autoři horolezeckých průvodců. Zpravidla mívá každé pohoří nebo skalní oblast svého kronikáře. +more V Himálaji je to například známá Miss Hawley.

Významné prvovýstupy je třeba prokázat a dokumentovat, protože se v historii našly případy falšování. Obvyklý úzus je, že se každému horolezci hlásícímu prvovýstup věří, dokud nevzniknou pochybnosti o jeho tvrzeních. +more O některých prvovýstupech se vedou i spory.

Nejpilnějším prvovýstupcem v ČR byl na přelomu 20. a 21. +more století Karel Bělina, s cca 5000 prvovýstupy na českých pískovcích, autorem nejtěžších skalních cest světa na počátku 21. století je Adam Ondra.

pískovcový kruh