Průjem

Průjem (diarea, diarrhea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídkých exkrementů. Průjem je definován jako neformovaná stolice více než 3× za den, případně vodnatá stolice s překotným vyprázdněním a s přetrvávajícím nutkáním na stolici.

Fyziologie pohybu tráveniny

Střevem proteče denně asi 9 litrů tekutiny. Z toho jsou 2 l normálním per orálním příjmem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. +more Tekutina je z 90 % zpětně vstřebávána v tenkém a z 8 % v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100-200 ml tekutin. Transport tekutiny ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, aminokyseliny). Sodík (Na+) je aktivně zpětně vstřebáván a chloridy jsou naopak vylučovány do střevního lumen.

Rozdělení

Průjem lze dělit podle několika hledisek.

Rozdělení dle základního patofyziologického mechanismu

Osmotický průjem je vyprovokován hromaděním osmoticky aktivních látek v lumen, díky tomu dochází k fyzikálně-chemickému přestupu vody do střevního lumen. To vede jednak k vodnaté konzistenci střevního obsahu a jednak k tomu, že je zrychleno vyprazdňování. +more Nejčastěji je osmotický průjem vyvolán následujícími faktory: ** Požití osmoticky aktivních a špatně vstřebatelných roztoků, např. některá dietní sladidla nebo osmotická projímadla. ** Poruchy funkce některých střevních enzymů zajišťujících transport některých látek ze střevního lumen. ** Poruchy disacharidáz. Zejména je poměrně častá porucha laktázy, která se projevuje netolerancí mléka, resp. mléčného cukru laktóza. ** Snížení střevní plochy schopné transportu látek, například po chirurgickém odnětí části střeva. * Sekreční průjem je způsoben tím, že jsou do lumen střeva zvýšenou měrou secernovány některé látky, které doprovází i voda. Nejčastěji je sekreční průjem vyvolán následujícími faktory: ** Některé bakteriální toxiny (enterotoxiny). ** Infekce některými enteroviry. ** Porucha vstřebávání žlučových kyselin nebo tuků, které v distálních partiích vede ke dráždění střeva. ** Dráždivá projímadla typu ricinový olej. ** Působení některých hormonů, např. serotonin. ** Zvažuje se i porucha autonomní nervové signalizace, ke které může dojít v důsledku autonomní neuropatie např. u nekompenzovaného diabetu. * Průjem při akutním postižení struktury střevní stěny se objevuje obvykle u zánětlivých stavů, při kterých dochází k výrazným změnám střevní stěny: ** Idiopatické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). ** Některé střevní infekce (salmonelóza) ** Střevní parazitózy ** Ischemické změny střevní stěny. * Průjem při zvýšené filtraci tekutiny do střeva se objevuje při zvýšeném tlaku krve či lymfy ve střevní stěně. Takové podmínky nastanou zejména při následujících stavech: ** Parciální střevní obstrukce vede ke zvýšení tlaku v lumen střeva. Tlak se přenáší i na střevní stěnu a ta se "ždíme". ** Portání hypertenze, při které se do střevní stěny propaguje vyšší tlak z portálního řečiště. * Průjem ze zvýšené motility je průjem v důsledku zrychleného posunu tráveniny střevem. Nejčastěji je takový průjem způsoben následujícími stavy: ** Stav po resekci žaludku, při kterém trávenina příliš rychle opouští zbytek žaludku. ** Syndrom dráždivého tračníku.

Rozdělení podle doby průběhu

Podle doby průběhu se průjem dělí na akutní a chronický. Akutní průjem trvá obvykle 2-3 dny, jako horní hranice se stanovují 2-4 týdny. +more Nejčastější příčinou průjmu je infekce nebo nesnášenlivost některých potravin. Infekční průjem má obvykle začíná nevolností, vzestupem teploty, pak se přidá bolest břicha a průjem. Ten přechází z kašovité ve vodovou až stříkavou stolici (obtížně zadržitelnou). Stolice může obsahovat hlen, či krev. Naproti tomu průjmy způsobené bakteriálními, či jinými toxiny v jídle nastupují rychleji a začínají přímo zvracením či průjmem. Trvá-li průjem déle, hovoří se o chronickém průjmu.

Terapie

Akutní průjem obvykle nevyžaduje zásadní terapii, pouze u dětí a u starších lidí je vyšší riziko dehydratace, tedy je třeba nemocného hydratovat ústy (perorálně) nebo i parenterálně (nitrožilně). Protože při průjmu dochází nejen ke ztrátám vody, ale i ke ztrátě některých elektrolytů, zejm. +more draslíku, je třeba tyto ztráty hradit. Déle trvající průjmy vyžadují pátrání po vyvolávajícím faktoru a jeho terapeutickém ovlivnění, pokud je to samozřejmě možné.

V rámci běžné léčby můžeme narazit na tři typy přípravků proti průjmu, a to na střevní antiseptika určená k léčbě průjmů infekčního původu, střevní adsorbencia určená k léčbě průjmů způsobených otravou a střevní antimotilika, která sice nemají reálný terapeutický účinek, avšak jsou schopna eliminovat potřebu se vyprázdnit díky utlumení střevní peristaltiky.

Reference

Související články

Dehydratace * Rehydratační roztok * Gastroenteritida * Stolice

Externí odkazy

Kategorie:Symptomy Kategorie:Hygiena