Cesko.wiki Průmyslová revoluce
Author
Albert FloresPrůmyslová revoluce neboli první průmyslová revoluce je historické období, které v Evropě započalo v druhé polovině 18. století a trvalo až do poloviny 19. století. Během této doby došlo k významnému technologickému, ekonomickému a sociálnímu přelomu. V rámci průmyslové revoluce docházelo k zásadním změnám ve výrobních technologiích a způsobech práce. Hlavními hnacími silami byly strojní síly, díky nimž se značně zvýšila produktivita práce. Zároveň docházela k zlepšení dopravy a komunikace, což umožňovalo rychlejší a efektivnější distribuci zboží. Průmyslová revoluce měla také výrazný dopad na společnost. Docházelo k urbanizaci, tj. masové migraci obyvatelstva z venkova do měst, což vedlo ke vzniku průmyslových center a rozvoji městského prostředí. Těmto změnám byly přizpůsobovány i společenské instituce, jako například školství a zdravotnictví. Průmyslová revoluce vedla také k vzniku nových sociálních tříd, jako byli dělníci a podnikatelé. Teto vznik nových třídy měl vliv na rozvoj politických a sociálních hnutí, které usilovaly o zlepšení pracovních podmínek a sociálních práv dělníků. Průmyslová revoluce byla součástí širšího procesu známého jako industrializace, který transformoval evropskou ekonomiku a společnost. Navzdory negativním dopadům, jako byla dětská práce a špatné pracovní podmínky, průmyslová revoluce přinesla dramatický pokrok a významně ovlivnila podobu moderní světové ekonomiky.
anglického Leedsu v roce 1814 Diagram znázorňující další fáze průmyslové revoluce Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory. Do té doby hospodářství dominovalo zemědělství.
.png|náhled){kind=link}
Ve výrobním procesu docházelo k přechodu od ruční výroby v manufakturách k tovární a strojní velkovýrobě za pomoci nových zdrojů energie (tehdy především uhlí), tím docházelo k vzrůstající dělbě práce a specializaci (dále industrializace). Klíčovou roli sehrál též parní stroj, nová výroba železa, a vývoj obráběcích strojů zejména pro textilní průmysl, který byl na čele technologických a organizačních změn. +more Průmyslová revoluce také vedla k nebývalému růstu populace.
Došlo také k zásadním společenským, kulturním a politickým změnám ve většině států světa. Tento proces započal ve Velké Británii a poté pokračoval v dalších zemích Západu. +more V tomto procesu hrály významnou roli nové vědecké a technologické objevy. Dopad průmyslové revoluce na společnost byl velice rozsáhlý. Historikové se shodují, že jde o jedno z nejdůležitějších období lidských dějin vůbec. Její význam je srovnatelný s neolitickou revolucí. Hrubý domácí produkt na obyvatele byl před průmyslovou revolucí zhruba stabilní, průmyslová revoluce zahájila éru globálního ekonomického růstu (0,3 procenta ročně v 18. století, 1 procento v 19. století, 2,4 procenta v prvních 60 letech 20. století). Na konci tohoto období došlo k zlepšení životní úrovně ve státech, kde industrializace proběhla.
Po roce 1870 došlo k vlně inovací, které se někdy říká druhá průmyslová revoluce (elektrifikace, montážní linka, nové komunikační prostředky). S nástupem počítačů, počítačových sítí a digitalizace došlo podle některých ke třetí průmyslové revoluci. +more Eventuální čtvrtá bývá spojována s robotizací a plnou automatizací práce (viz též průmysl 4. 0).
Manufakturní období rozvoje průmyslu
Průmyslová revoluce začala ±40 let kolem roku 1800 a pak spotřeba energie prudce roste spolu s rostoucí populací +moresvg|náhled|Hrubý_domácí_produkt'>HDP na obyvatele začalo po celém světě růst i přes růst populace Cechovní řemeslo bylo v období raného kapitalismu oslabeno historickými středověkými omezeními a nestačilo krýt rostoucí poptávku. Šířily se nové formy výroby. Nejprogresivnějšími se staly centralizované manufaktury. Na svou dobu se jednalo o poměrně velké podniky, buďto dřívější, ale rozšířené manufaktury, nebo nově založené.
Podmínky v manufakturách umožňovaly vyšší stupeň dělby práce. Dalším zjednodušením pracovních procesů vznikly podmínky pro zavádění různých strojů, které umožňovaly zaměstnávat málo kvalifikované dělníky. +more Dříve zvládnutí středověkého řemesla vyžadovalo mnohaletou průpravu, nyní stačilo krátké zaškolení, což umožnilo i zaměstnávání žen a dětí. Původní vztah cech - mistr - tovaryš byl překonán a vznikaly nové kapitalistické vztahy na bázi podnikatel - námezdní dělník.
Manufakturní výroba se začala rozvíjet ve velkém měřítku v 15. +more a 16. stol. v severní Itálii, ve Flandrech, největší rozmach dosáhla v 17. a 18. stol. v Anglii.
Technický pokrok
Za předzvěst průmyslové revoluce pokládal např. Karel Marx tkací stroj na stuhy se 12 vývody vynalezený v roce 1604 v Nizozemí. +more Za symbol průmyslové revoluce je považován parní stroj, ale obrovský zájem byl i o stroje všeho druhu. Nové nástroje se uplatňovaly zpočátku zejména v textilní výrobě: spřádací stroje dokázaly už v době vynálezu parního stroje spřádat i sto cívek nití najednou, mechanický tkalcovský stav tkal několikrát rychleji než tkadlec a válcový potiskovací stroj, který na látku tiskl různobarevné vzorky, zastal tolik práce jako předtím několik desítek dělníků, což také vedlo ke vzniku ludditů, kteří rozbíjeli stroje. A v roce 1832 vyrobila firma Singer svůj první šlapací šicí stroj.
Na kvalitu strojů byly čím dál tím vyšší požadavky, a tak samozřejmě neustále rozvíjel i nový obor - strojírenství. Protože jsou součástky strojů vyrobené z kovu, pokrok se musel projevit i v hutnictví. +more Vznikly například vysoké pece, ve kterých se dosahovalo mnohem vyšších teplot a tavba železné rudy tak byla kvalitnější. Dřevo jako topivo nestačilo, používaly se uhlí a koks.
Poptávka po železné rudě a uhlí vedla k rozvoji těžebního průmyslu, a protože tyto suroviny bylo nutné do továren dopravit, muselo nutně dojít k velkým změnám v dopravě. Koně a vozy už na všechno opravdu nestačily. +more Po roce 1800 byla vynalezena parní lokomotiva, za jejíhož tvůrce je považován Angličan Richard Trevithick, a přibližně ve stejné době sestrojil Američan Robert Fulton první parní loď. Ve 30. letech 19. století už bylo možné díky telegrafu posílat zprávy na dálku.
Revoluční změny v hospodářství
vlny v roce 1889 Koncem 18. +more stol. se uzavřelo období relativně pomalého vývoje lidstva, které bývá někdy nazýváno jako první vlna civilizace. Byla to zemědělská civilizace s převážně naturálním charakterem v hospodářství. V 16. a 17. stol. vznikají v západní Evropě prvky další civilizační vlny označované jako industriální epocha civilizace. Byl to výsledek růstu produktivity práce, dělby práce, pokroku v zemědělské a manufakturní výrobě, rozvoje obchodu i plavby a pokroku v různých vědních oborech.
Průmyslová revoluce si vynutila změny v dopravě, protože dřívější formy přepravy již nedokázaly uspokojit nové nároky výroby a trhu. Parní stroj umožňoval lepší pohon pro lodní dopravu a umožnil železniční přepravu.
Výrazně došlo k ovlivnění zemědělské produkce i díky zámořským objevům. Převážně obilnářská produkce se rozšířila o nové efektivnější plodiny - brambory, cukrovka, luštěniny atd. +more Zdokonaleny byly technologie v živočišné i rostlinné výrobě. Docházelo k zvýšení hektarových výnosů i užitkovosti hospodářských zvířat. Místně docházelo k přechodu od trojpolního systému k střídavému systému obdělávání půdy a šířily se nové zemědělské stroje.
Demografická revoluce přinesla nebývalé populační přírůstky vytvořením podmínek pro odlišný demografický model s nižší natalitou, ale delší dobou dožití. Došlo tak vlivem zlepšení výživy, snadnější přepravy potravin, nových hygienických návyků a dokonalejší zdravotní péči. +more Od padesátých let 19. stol. se dále zvyšovaly přírůstky obyvatelstva. Významně k nim přispívalo snížení kojenecké a dětské úmrtnosti. Tím se dále prodloužila střední délka života. Na počátku 19. stol. se tento ukazatel pohyboval mezi 35 a 40 lety (v antickém Řecku o málo méně), ale koncem 19. stol. ve vyspělejších částech Evropy vzrostl na 50 let. V Předlitavsku se tento ukazatel pohyboval na 42 letech, v Rusku na 31 letech. V roce 1750 měla Evropa na 140 milionů obyvatel, v roce 1850 to pak bylo 266 mil a v roce 1913 468 milionů obyvatel. Nicméně právě genetická selekce k málopočetným rodinám nakonec umožnila rozvoj industrializace. Revoluce ale přinesla i negativní psychologické jevy.
Do výrobního procesu byly zaváděny nové stroje. Strojní soustava se skládala ze tří částí: hnací stroj, převod (transmise), pracovní stroj (ten bezprostředně působil na pracovní předmět). +more První stroje byly z velké části ze dřeva, ale postupně se začalo prosazovat železo. Kvalita železa se začala zvyšovat díky zavádění koksu v železárnách a díky dalším změnám ve výrobním procesu. Aplikací nových vynálezů (válcovací stolice, fréza, vrtačka kovů, zdokonalený soustruh, atd. ) vznikly podmínky pro strojní zpracování železa i pro výrobu strojů stroji. Vznikl tak nový obor - strojírenství. To výrazně urychlilo proces industrializace.
Dětská práce
+morejpg|náhled|Děti_pracující_v_továrně_na_zpracování_uhlí_ve_Spojené_státy_americké'>Spojených státech v 80. letech 19. století Na konci 18. století tvořily děti v anglických textilních továrnách až 2/3 pracovníků. V Británii byla v 19. století dětská práce v továrnách a dolech postupně omezována zákony (factory acts). Od roku 1819 bylo zakázáno zaměstnávat v mlýnech na bavlnu děti mladší 9 let a děti ve věku 9-16 let směly pracovat maximálně 12 hodin denně. Zákonem z roku 1833 (Factory Act of 1833) byla omezena pracovní doba dětí ve věku 9-13 let na max. 9 hodin denně a děti ve věku 13-18 let mohly pracovat v továrnách maximálně 12 hodin denně.
V roce 1842 byla v Británii dětem mladším než 10 let a ženám zakázána práce v podzemních dolech. V roce 1900 bylo zakázáno zaměstnávat v hlubinných dolech chlapce mladší než 13 let (Mines Act 1900), což se týkalo asi 3000 dětí.
V Rakousku-Uhersku byla práce v továrnách pro děti mladší než 12 let omezena zákonem z roku 1885. Československo přijalo zákon o zákazu dětské práce pro děti mladší 12 let v roce 1919.
Odkazy
Reference
Literatura
NAUMANN, Friedrich. Dějiny informatiky: od abaku k internetu. +more Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 422 s. Galileo; sv. 40. ISBN 978-80-200-1730-7 * * * * SAVICKÝ, Nikolaj et al. Pencroffův sen, aneb, Průmyslové dědictví v širších souvislostech. První vydání. [Průhonice]: Professional Publishing, 2016. 208 stran. ISBN 978-80-906594-5-2 * * Universum - Všeobecná encyklopedie, Euromedia group k. s. 2003.
Související články
Průmyslová revoluce v Česku * Industrializace * Socialismus * Národní obrození
Externí odkazy
Kategorie:Rozvoj Kategorie:19. +more století Kategorie:18. století Kategorie:Hospodářské dějiny.