Průsvitka

Tento vodoznak „Koruna & CA“ („Crown Agent“) býval na poštovních známkách britských kolonií v letech 1880-1920.

Průsvitka (též filigrán, vodotisk nebo vodoznak) je ochranný prvek listin, bankovek, kolkových známek, poštovních známek i jiných (nejen papírových) dokumentů.

V historii byly filigrány běžným označením jednotlivých papírových listů. Každá papírna užívala svůj vlastní filigrán a jejich výzkumem lze zjistit provenienci každého papírového listu. +more Studiem filigránů se zabývá specializovaný paleografický podobor, filigranologie.

Vytvoření značky na sítu se někdy svěřovalo zlatníkům, například v Chebu roku 1540, kteří byli obratnější v kresbě i ve formování drátků než formař. Ale znamení na sítu nebyla vytvářena jen z drátků. +more Zvláštnost, která se však ujala i později dost málo, jsou průsvitky stínované, jež s počaly vyrábět na konci 18. a na začátku 19. století. Místo slabého mosazného drátku se přiletoval na síto slabý roztepaný měděný drát, a tak místo průsvitné linky vznikla docela průsvitná ploška. Nejstarší takovou značku z roku 1785 z papírny v Hauerzu (Württembersko) a francouzskou z roku 1803 z kolkovaných papírů s nápisem “Timbre National”.

Když byla zavedena hustě tkaná síta na velinový papír, tu se šlo ještě dále, a v sítě se vytlačovala některá místa do výše. Tím vznikla v papíru místa průsvitná. +more Některá místa se pak v papíru vtlačila do hloubky, čímž vznikla v papíru silnější vrstva. Tak se v průhledu objevila místa tmavá, tmavší než okolí, tzv. stíněnka. Vznikla tak průsvitka stínovaná, zvláště rozšířená ve Francii a v Anglii. Byla použita např. roku 1793 na asignátech a udržela se až do nejnovější doby na papírových penězích jako tzv. nenapodobitelné znamení. Také v Rusku se používaly stínové průsvitky, např. na listovních známkách z let 1857 / 58, v Norsku (1854), ale později se používaly jen u bankovek, jako v Německu od roku 1840. I tyto průsvitky se zlepšovaly a postupně bylo dosaženo přechodu stínu do světla, čímž vznikly plně stínované značky (schattierte Wasserzeichen, filigranes ombres, Relief-Schatten; As fondo Wasserzeichen), jež se objevují v Německu roku 1844.

Průsvitky mají v historii papíru velký význam. Mluví buď o původu, výrobci a místě vzniku papíru nebo o jeho druhu, a někdy i svým datem jsou mu pravým rodným listem. +more Průsvitky nebyly jen výrazem rozmaru nebo ješitnosti výrobce, mistra papírníka, aby se chlubil nebo ručil značkou za kvalitu výrobku. Každý filigrán má kulturní význam a cenu právě tak jako značky hrnčířské, kamenické, zlatnické atd. , protože mluví nejen o původu papíru a původci, ale také o době svého vzniku a o životě v ní. Zvláště středověké průsvitky, jež často zobrazují různá nářadí a nástroje, jak z dílny v níž papír vznikl, tak i z okolí, dále nejrůznější předměty promlouvající k nám o kultuře doby a člověka v ní, jež věřil ve fantastická zvířata - draky, gryfy, jednorožce, mořské panny - jež nám průsvitky zobrazují. Nejstarší průsvitku známe z roku 1282, z papíru vyrobeném v italském Fabrianu. Že se s dobou měnil nejen námět, ale i ráz průsvitek, je jistě jasné. Vždy v nich však najdeme reflexi doby v níž vznikly a zvláště slohu, který právě vládl - od gotiky přes klasicismus až po bezslohovost 19. století.

Nejstarším motivem značení byla asi ochrana výrobce, jako u značek jiných oborů, později jistě i ochrana spotřebitele. O prvním čteme již v díle právníka Bartola de Sassoferrata De insigniis et armis z období mezi lety 1340 až 1350, kde se mluví již o tom, že papírníku může být zakázáno použít značku jiného výrobce, a také o padělání značek v době, kdy nabývá průsvitka význam pro ochranu spotřebitele, nařizují vláda nebo vrchnost značení papíru. +more Např. pařížský parlament vydal roku 1538 řád pro papírníky v Troyes a ustanovil v něm též značení formátu a kvality. Velký význam filigránů je v datování stáří papíru, tím určují i stáří papírny, takže bylo možno často jen na základě průsvitky určit počátky papíren tam, kde nebyly archivní prameny o vzniku papírny. To platí např. o papírně mimoňské (1570), druhé staroměstské v Praze (1596), chomutovské (1596) ad. Když můžeme určit průsvitkou stáří papíru, můžeme také určit stáří listiny na něm psané, rytiny a mapy na něm tištěné, nebo plánů na něm kreslených. Tak se například podařilo určit pro Zeměpisný ústav stáří mapy tištěné na papíru z Dušníků, stáří nedatovaných plánů z archivu řádu křižovníků atd. Můžeme však taktéž - a to má velký význam - podle stáří papíru určit pravost dokumentu nebo rytiny atd. Listina napsaná na papíru dle filigránu mladším než je její datum, je zřejmé falzum. Také rytina, např. Dürerova, na papíru z mladší doby (tisky z let 1496-1578) je falzum, nebo kniha na papíru neodpovídajícím svým filigránem vzniku knihy je zřejmě přetiskem z mladší doby. Jeden příklad za všechny - v roce 1887 bylo v soudním sporu pomocí průsvitky určeno, že dva důležité politické dopisy předložené Wilsonem, švagrem francouzského ministerského předsedy J. Grévyho, které byly datovány rokem 1884, byly napsány - jak prokázal výrobce papíru Blanchet - na dopisním papíru z roku 1885. Byly tedy antedatovány. Skandál, který toto zfalšování vyvolalo, přinutil Grévyho k demisi.

Literatura

FLODR, Miroslav: Filigranologie. Úvod do studia filigránů. +more Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1974. * FLODR, Miroslav: Problémy klasifikace filigránů. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity 18, C-16, s. 143-155. * FLODR, Miroslav: Problémy reprodukce filigránů. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity 19, C-17, s. 189-193.

Externí odkazy

[url=http://www. ksbm. +moreoeaw. ac. at/]ksbm. oeaw. ac. at[/url] - Briquet Online (supis Charles-Moïse Briqueta) * [url=http://www. piccard-online. de/start. php]Piccard Online[/url] - soupis (Gerharda Piccarda) filigránů na stránkách Landesarchivs Baden-Württemberg.

Kategorie:Filatelie Kategorie:Měny Kategorie:Paleografie Kategorie:Polygrafie Kategorie:Papír