Pudr
Author
Albert FloresVícebarevný pudr s ostatními kosmetickými pomůckami. Georges Seurat: Žena při pudrování Pudr je druh dermatologického léčiva a kosmetického líčidla, které se nanáší na tvář, případně na jiné části těla (dekolt, pleš), aby se odstranil lesk pleti a zjemnil její vzhled, případně aby zafixoval nanesený makeup. Uchovává se v ozdobném pouzdře se zrcátkem a textilním pudrovátkem zvaném pudřenka.
Složení
Je to jemný prášek, složený především z mastku, dále z kaolínu, křídy a barevných pigmentů. Na tvář se nanáší pomocí labutěnky nebo širokého štětce.
Kompaktní pudr obsahuje navíc pojiva a je slisovaný do pevné hmoty, aby se dal bez problémů nosit v kabelce. Vyrábí se i pudr slisovaný do zhruba půlcentimetrových kuliček.
Historie
Pudr se užíval již od pravěku - doby kamenné. Tehdy měl, stejně jako u přírodních národů dosud, funkci vyznačení kmenové příslušnosti, bojové pohotovosti nebo rituální význam. +more V antickém Římě se užíval prášek různých barev, císaři si jím barvili vlasy i tvář. Od středověku bylo běžné užívání hladké mouky ve funkci pudru. V renesanci ženy používaly bílý prášek, jehož bílé barvivo obsahovalo těžké kovy a olovo, po kterých pokožka praskala, a to vedlo k otravě olovem. Na přelomu 19. a 20. století byly škodliviny odstraněny a výrobci začali inzerovat "jeduprostý porcelánový" pudr.
V období baroka se pudrovaly dámy i pánové, módu zavedli Francouzi za Ludvíka XV. společně s bílými alonžovými parukami po roce 1660. +more Samuel Pepys si ve svém deníku dvorských mravů (vedeném do roku 1669) povšiml, že král Ludvík XIV. se nikdy nepudroval. Povinnost pudrovat se patřila ke společenským příležitostem v období rokoka asi od roku 1730. Tehdy se začaly pudrovat i paruky. Pudrování se doplňovalo výrazným růžovým líčením tváří s nalepenými muškami či pihami. V téže době byly zavedeny drahocenné miniaturní pudřenky, zhotovované z drahých kovů, zdobené drahokamy či emailem, někdy také ze slonoviny nebo z perleti, se zrcátkem ve víčku. Příslušel k nim polštářek z labutího peří (odtud byl odvozen současný termín labutěnka). Pudrování patřilo až do počátku 19. století k výsadám vyšších společenských vrstev. Proti pudrování začali vystupovat lékaři počátkem 20. století v souvislosti s bojem za zdravý životní styl bez líčidel.
Současnost
V České republice se nejčastěji prodávají pudry v barevné škále růžové a béžové. Ve světě se nabídka pudrů liší podle rasového složení obyvatelstva jednotlivých zemí. +more Barva pudru by podle současných názorů měla co nejpřesněji odpovídat přirozené barvě pleti. Profesionální vizážisté proto používají univerzální transparentní (bezbarvý) pudr. Oblíbené jsou však i pudry v bronzových a terakotových odstínech, které zastávají i funkci tvářenky (růže, „zdravíčka“). V historii se široce používal pudr bílý, jelikož bledá pleť byla do 19. století znakem urozenosti a bohatství.
V běžném životě používají pudr především ženy, při divadelním a filmovém líčení obě pohlaví. V televizním studiu bývá běžné pudrovat všechny zabírané osoby pro odstranění odlesků pleti.
Odkazy
Reference
Literatura
Věra Rozsívalová, Olga Knoblochová: Tajemství půvabu, Avicenum, Praha, 1987