Puštík bělavý

Puštík bělavý Puštík bělavý, video Puštík bělavý (Strix uralensis) je noční pták z čeledi puštíkovití. Žije v Evropě a Asii, na českém území patří mezi vzácné sovy, i když se jeho počty zvyšují.

Puštík bělavý je po výru velkém naše druhá největší sova dobře poznatelná podle dlouhých ocasních per a charakteristického světlého zbarvení. Můžeme se s ním setkat i během dne nebo za soumraku. +more V jarních měsících se samec ozývá často už před setměním typickým hlubokým houkáním, které se nese až několik set metrů daleko. Puštík bělavý si v době hnízdění dokáže své teritorium srdnatě bránit.

Rozšíření

Vyskytuje se v jehličnatých i vlhčích listnatých lesích Evropy v její severní a severovýchodní části (Švédsko, Finsko, Pobaltí) a v severní části Asie (Rusko) až po severní Koreu a Japonsko. Izolované populace se vyskytují v Karpatech a jejich blízkém okolí a ve východní a severovýchodní části Alp a jejich předhůří.

V České republice se vyskytuje jen velmi vzácně ve dvou oblastech: jednak v pralesních rezervacích v Beskydech, jednak bylo zaznamenáno jeho hnízdění v oblasti Šumavy a Českého lesa, kde byl od 30. do 70. +more let 20. století považován za vyhynulý druh. Současný výskyt v této oblasti je výsledek bavorského i českého reintrodukčního programu. Počet hnízdících párů se v Národním parku Šumava se v roce 2009 odhadoval na 15 až 20 párů, současný stav ovšem bude mnohem vyšší. Na Slovensku jde o 400-500 hnízdících párů.

Stanoviště

Pro úspěšné hnízdění této sovy mají nezastupitelnou roli staré a přestárlé stromy i jejich polorozpadlá torza. V nepříznivých letech, kdy je nabídka vhodné kořisti minimální, páry nemusejí zahnízdit vůbec. +more Ve středoevropských podmínkách se vyskytuje v lesích nad 400 metrů nad mořem, v oblibě má zejména staré bučiny.

Vzhled

Puštík bělavý vypadá jako výrazně větší, mohutnější a světlejší puštík obecný (délka těla asi 60 cm) a má ve srovnání s ním zřetelně delší ocas. Rozpětí křídel dosahuje obvykle okolo 120 cm, výjimečně až 170 cm. +more Zbarven je zpravidla nápadně světle, vyskytují se však i tmavá varianta. Obličej je okrouhlý, oči černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, samice však dorůstají větší mohutnosti (samec 540-730 g, samice 720-1200 g). Sezónní varianty zbarvení neexistují. Většinou je aktivní po setmění, ale občas loví i ve dne.

Chování

Puštík bělavý má velmi charakteristický hlasový projev: divoké „hu-hauhauhau“, resp. „vůhu-hu-hu“ s důrazem na první slabiku (trochu se podobá projevu holuba hřivnáče). +more Samice reaguje výkřiky „hé“ nebo „ve“, případně (v blízkosti hnízda) „chrú-chru-chru“. Potravu tvoří hlodavci a další drobní savci, ptáci a hmyz. Tato sova je velmi nebojácná a dokáže urputně a agresivně bránit své hnízdo před jakýmkoli vetřelcem. Ve Švédsku dostal puštík pro tento povahový rys jméno „slaugula“ tj. „útočná sova“.

Rozmnožování

Puštík bělavý hnízdí v dutinách stromů nebo starých hnízdech dravců. Samice snáší 1-5 (obvykle 2-4) bílá vejce, na kterých sedí sama po dobu 27-34 dnů (ve středoevropských podmínkách zpravidla v dolní polovině rozptylu). +more Mláďata krmí rodiče asi 5 týdnů, po vylétnutí je ještě asi jeden měsíc přikrmují. Stejně jako u dalších puštíků rodiče své hnízdo urputně brání před vetřelci, výjimečně napadnou i člověka.

Soubor:Strix uralensis uralensis MHNT.ZOO.2010.11.158.4.jpg|Vejce puštíka bělavého západosibiřského (Strix uralensis uralensis)

Poddruh puštíka bělavého

Biologická systematika rozeznává 7 až 10 poddruhů. * Strix uralensis daurica * Strix uralensis fuscescens * Strix uralensis hondoensis * Strix uralensis japonica * Strix uralensis liturata - puštík bělavý severoevropský * Strix uralensis macroura - puštík bělavý středoevropský * Strix uralensis momiyamae * Strix uralensis nikolskii * Strix uralensis uralensis - puštík bělavý západosibiřský * Strix uralensis yenisseensis.

Puštík bělavý severoevropský (Strix uralensis liturata)

Na počátku roku 2020 byl tento poddruh chován ve více než 20 evropských zoo, včetně čtyř českých zoo:

* Zoo Jihlava * Zoo Liberec * Zoo Praha * Zoo Ústí nad Labem

Na webových stránkách Zoo Praha a Zoo Ústí nad Labem je často uváděn pod názvem puštík bělavý pobaltský.

Puštík bělavý středoevropský (Strix uralensis macroura)

Centrum rozšíření tohoto poddruhu puštíka bělavého se nachází v karpatském oblouku. Jeho areál zasahuje na území České republiky západním výběžkem. +more V České republice se nachází přibližně 50 hnízdících párů a jeho stavy v České republice mírně stoupají. K posílení populace slouží program zastřešený Správou CHKO Třeboňsko a Zoo Hluboká. Na projektu se podílí i další zoologické stanice (např. Zoo Ostrava, Zoo Děčín, Zoo Bratislava, Zoo Praha, Zoo Bojnice) a další subjekty (např. Zoopark Chomutov a Stanice Pavlov).

Puštík bělavý západosibiřský (Strix uralensis uralensis)

Populace tohoto poddruhu čítá na 100 až 300 tisíc jedinců, kteří obývají především západní Sibiř. Jeho areál však zasahuje i do evropské části Ruska a na východ až k Ochotskému moři. +more Zástupce puštíka bělavého západosibiřského je možné zhlédnout v Zoo Brno (2016), kteří jsou reprezentanti geneticky čistého poddruhu.

Galerie

Soubor:Strix uralensis Zoo Praha 2011-1.jpg|Puštík bělavý v Zoo Praha Soubor:Strix uralensis-chick.jpg|Puštík bělavý, mládě Soubor:Puštík mládě.jpg

Reference

Literatura

DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. +more Praha : Academia, 2001, . S. 150. * HANZÁK, Jan; BOUCHNER, Miroslav a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl - 2. část. Ptáci, str. 69-70. * SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. opr. a rozš. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. .

Externí odkazy

[url=http://zoohluboka. cz/reintrodukce-pustika-belaveho-stredoevropskeho]Reintrodukce puštíka bělavého středoevropského[/url] * [url=https://web. +morearchive. org/web/20170205181219/http://www. cso. cz/wpimages/other/sylvia40-16Vermouzek. pdf]Nárůst početnosti puštíka bělavého v Beskydech[/url] * * [url=http://www. sovds. info/pustik-belavy/ms-1196/p1=1196]Hlas puštíka bělavého[/url].

Kategorie:Puštík Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR Kategorie:Reintrodukovaní živočichové