Přechodová dráha ke geostacionární dráze

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Přechodová dráha ke geostacionární dráze je pojmenování pro nedostatečně stabilní oběžnou dráhu kosmického tělesa, které prochází v blízkosti geostacionární oběžné dráhy (GEO). Oběžná dráha GEO se nachází ve výši 35 786 km nad povrchem Země a je vhodná pro umístění komunikačních družic a meteorologických satelitů, které se pohybují ve stejném směru a rychlosti jako Země. Přechodová dráha ke geostacionární dráze se vyznačuje tím, že těleso na této dráze je nestabilní a pohybuje se směrem k geostacionární oběžné dráze. Toto pohybující se těleso se nachází na eliptické dráze a postupně získává vyšší rychlost a nižší oběžnou výši, dokud se nedostane na geostacionární oběžnou dráhu. Přechodovou dráhu ke geostacionární dráze mohou využít satelity, které jsou vypuštěny na geostacionární dráhu s nedostatečnou rychlostí nebo ve větší výšce. Tímto způsobem těleso využívá gravitačního působení Země k postupné akceleraci a změně trajektorie, až se dostane na požadovanou geostacionární oběžnou dráhu. V praxi je přechodová dráha ke geostacionární dráze využívána korekčními motory až do okamžiku, kdy je dosaženo přesné geostacionární oběžné dráhy. Zde jsou satelity schopny udržet stabilní polohu nad určitým bodem na povrchu Země. Tento způsob umožňuje snížit náklady na palivo a zvýšit účinnost družicových systémů v geostacionární oběžné dráze.

Přibližné znázornění GTO Přechodová dráha ke geostacionární dráze nebo přechodová dráha ke geosynchronní dráze (zkratka GTO z anglického Geostationary Transfer Orbit) je speciální druh přechodové oběžné dráhy, po které se pohybují kosmická tělesa na cestě ke geostacionární dráze.

Charakteristika

Jedná se o silně eliptickou geocentrickou dráhu, jejíž apogeum se nachází ve výšce 35 700 kilometrů. Perigeum může být umístěno v libovolné výšce, avšak musí být nad hranicí atmosféry. +more Sklon dráhy při letu po GTO je určen zeměpisnou šířkou a startovním azimutem. Po dosažení apogea je nutné vyrovnat excentricitu dráhy a zároveň srovnat sklon dráhy s rovníkem. Nejvýhodnější je tedy startovat přímo z nulové zeměpisné šířky, což v současné době umožňuje prakticky jen Sea Launch. Při startech z kosmodromů s velkou inklinací je mnohdy nezbytné provádět několik manévrů a projít i několika různými drahami, než se podaří vysoký sklon dráhy srazit na nulu. Toto je problém především ruských kosmodromů, které jsou všechny relativně daleko na severu. Naproti tomu kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně leží pouhých 5° severně od rovníku.