Předseda vlády
Author
Albert FloresPředseda vlády je ústavní funkce v České republice a označuje nejvyššího představitele výkonné moci. Česká republika je parlamentní demokracií, kdy je předseda vlády jmenován prezidentem na základě výsledků parlamentních voleb. Předseda vlády je odpovědný za vedení vlády, prosazování a realizaci politiky státu a řešení zájmových střetů mezi jednotlivými ministerstvy. Funkce předsedy vlády existuje od roku 1969, kdy byla vytvořena Československá federativní republika, a v roce 1993 přešla na Českou republiku po rozpadu federace. Současným předsedou vlády je Andrej Babiš.
Konference předsedů vlád Commonwealthu v roce 1944, Londýn, Spojené království. (Zleva doprava): W.L. Mackenzie King (Kanada), Generál Jan Smuts (Jihoafrická unie), Winston Churchill (Spojené království), Peter Fraser (Nový Zéland), John Curtin (Austrálie) Předseda vlády (nebo také ministerský předseda, premiér či první ministr) je v parlamentním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě. Podléhá pouze vládě. V Německu a Rakousku nese úřad jméno kancléř, v Irsku pak taoiseach. Funkce zástupce předsedy vlády je označována jako místopředseda vlády (náměstek předsedy vlády nebo vicepremiér).
Postavení předsedy vlády
V parlamentních systémech, kde převažuje moc vlády nad parlamentem, se hovoří o tzv. premiérském parlamentarismu. +more Ten lze dále rozdělit na silný britský typ a slabý německý typ, který se někdy nazývá také jako kancléřský typ parlamentarismu. V opačném případě, kdy má rozhodující pravomoci parlament a nikoli vláda, se hovoří o tzv. parlamentarismu s převahou zákonodárného sboru.
Parlamentní režim lze také klasifikovat podle vazeb mezi premiérem a zbytkem vlády. Politolog Giovanni Sartori tak definuje předsedu vlády jako:
* prvního nad nerovnými - premiér je nejdůležitějším představitelem výkonné moci, vůdcem strany a téměř není možnost jej sesadit parlamentním hlasováním, protože dostatečná většina poslanců je jeho stranickými podřízenými, navíc jmenuje a odvolává ministry na základě vlastní vůle; * prvního mezi nerovnými - premiér nemusí být výlučně šéfem strany, přesto je parlamentem stěží sesaditelný, může provádět změny členů vlády a sám zůstávat v úřadu; * prvního mezi rovnými - premiérova existence je spojena s jeho ministry, pokud rezignují oni, tak končí i on, má nad nimi malou moc a přijímá složení vlády, které je mu vnuceno.
V premiérském parlamentarismu hraje předseda vlády hlavní roli a ovlivňuje systém tím, že dominuje vládě a vláda následně parlamentu.
Práci ministrů řídí vláda. Předseda vlády však může ministra odvolat buď sám, nebo jeho odvolání navrhnout hlavě státu. +more Hlava státu v některých systémech musí takové žádosti vyhovět, v jiných nemusí. V takových případech pak předseda vlády obvykle sám rezignuje.
V systémech s čistou dělbou moci předseda vlády neexistuje a hlavou exekutivy je hlava státu, například v USA, kde je prezidentský systém. Hybridními modely jsou poloprezidentské systémy, kde prezident není jen formální hlavou státu, ale má silné ústavní pravomoci, o něž se dělí s premiérem, např. +more ve Francii, Rusku či do roku 1997 v Polsku. Pokud vládne ve Francii prezident z jedné strany politického spektra (např. pravicový) a premiér z druhé (levicový) hovoří se o kohabitaci.
Předseda vlády může být zároveň předsedou rad či úřadů, ve kterém je jeho předsednictví spíše formální z titulu jeho funkce. V České republice jde například o předsednictví Rady pro vědu výzkum a inovace.
Literatura
Sartori, G. (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha. Sociologické nakladatelství.