Cesko.wiki Půst Ester
Author
Albert FloresPůst Ester ( Ta'anit Ester) připomíná okolností zázračné záchrany lidu Izraele před záhubou v době perského exilu. Časově i tematicky souvisí se svátkem Purim, který po něm následuje.
Původ
Půst je připomínán 13. adaru na připomínku dne, v němž se Židé „shromáždili“ k obraně před hrozícím nebezpečím, což podle tradičního výkladu zahrnovalo i modlitby a půst. +more V tomto duchu vysvětluje původ půstu i nejstarší zmínka o jeho dodržování - rabi Acha ze Šabchy (Achaj ga’on) v díle Še'eltot.
Označení „Půst Ester“ je však také připomínkou třídenního půstu, který Židům nechala nařídit královna Ester předtím, než šla ke králi Achašverošovi prosit za záchranu svého lidu.
Tento aspekt půstu někteří zbožní židé zdůrazňují tím, že dodržují namísto jednoho dne tři postní dny (pondělí, čtvrtek, pondělí) ve dvou týdnech následujících po Purim.
Pravidla půstu
Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. +more Přesouvá se, pokud by měl připadnout na šabat nebo na předvečer šabatu; v takovém případě připadne na předcházející čtvrtek, tzn. 11. nebo 12. adar, aby nenarušil šabat.
Půst Ester je považován za výjimečný kvůli několika okolnostem: * Připomíná se jím událost, která skončila triumfem a nikoli tragédií. * Dodržuje se v jiný den, než se stala událost, kterou má připomínat. +more Původní Esteřin třídenní půst byl v měsíci nisan, tradice uvádí data 13. -15. nebo 14. -16. nisanu (Manot ha-Levi). * Původní Esteřin půst připadl na svátek Pesach, kdy je zakázáno se postit; Mordechaj půst přesto přikázal a prosadil s ohledem na akutní hrozbu zániku celého židovského národa. * Půst není přikázán v Gemaře a považuje se proto za méně přísný než ostatní "malé" půsty - hlavně s ohledem na nemocné, těhotné ženy a kojící matky.
Liturgie
Půst Ester je připomínán i v liturgii: v šacharitu (ranní modlitbě) se vkládá Avinu malkejnu, postní slichot a čte se z Tóry úryvek určený pro postní dny. V mincha (odpolední modlitbě) se do Amidy vkládá postní vložka Anenu, poté se čte Avinu malkejnu a opět postní čtení z Tóry, u Aškenázů následované postní haftarou.